Číslo: 8
21.02.2000
Článků: 99

Titulní
Zprávy
Uherský
Kultura
Tribuna
Souvislosti
Humor
Internet
Multimedia
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1999
Rok 2000


VELKOMORAVSKÝ KURÝR

Humor

Americká firma plánuje změnit hradišťská kasárna na Uhroland
JAK UŽ JE NEZNÁTE
VTIPPARÁDA
PANOPTIKUM SLOVÁCKA
I MISTR TESAŘ SE UTNE
Káva a čaj - nezbytná součást lidského života




Americká firma plánuje změnit hradišťská kasárna na Uhroland
UH. HRADIŠTĚ (jao) - Uherskohradišťští radní, kteří se již delší dobu zabývají otázkou využití areálu kasáren po vyklizení armádou, vážně zvažují možnost pronajmout celý komplex americké nadnárodní společnosti The Harbour Entertainer Industries, která zde chce vybudovat monstrózní zábavní park pod názvem Uhroland.
"Záměrem města bylo vždy dát možnost i podnikatelům. Intenzivní jednání se společností probíhají tajně několik měsíců. Nyní jsme těsně před podpisem zastřešující smlouvy. Městská rada se však již neformálně vyjádřila pro přijetí nabídky Američanů," přiznává starosta Uh. Hradiště Ladislav Šupka. Podle smlouvy by stavební práce měly být započaty již v dubnu tohoto roku a THEI plánuje do nákladu na přestavbu areálu investovat přibližně 580 milionů amerických dolarů.
"Přímo uprostřed, kde ještě nyní občas pochodují zbytky vašich vojáků, zbudujeme velkokapacitní bazén s dvacetimetrovými vodotrysky. Všude bude chodit a létat mechanická fauna, vytvořená našimi odborníky. Prostě nádhera a nevýslovná krása," líčí své plány generální ředitel THEI Leonard Rostbiegh. Chybět nebude údajně ani ruské kolo a různé dovádivé pozemní i vodní aktrakce, podobné těm v Disneylandu. U vchodu má návštěvníky vítat mohutný kačer Donald.
"To však není ani zdaleka všechno. V Uhrolandu dostanete naprosto cokoliv, na co si vzpomenete! Jídlo, pití, nábytek, auta, letadla, koberce, parfémy, pevné disky, květiny, plynové kotle... ale také veškeré služby - kadeřnictvím počínaje a erotikou konče. Nabídneme víc jak hypermarket a supermarket dohromady," říká pyšně Rostbiegh.
Zástupci města se vůbec netají tím, že nabídku příjmou už jen z toho důvodu, že THEI slibují obnovu původní slávy královského města a dále se pak zavázali získat pro Uherské Hradiště statut hlavního města České republiky.






JAK UŽ JE NEZNÁTE
Jaroslav Krejčíř: Deep Purple a Beatles, to je moje

Tiskový mluvčí uherskohradišťské policie Jaroslav Krejčíř chtěl být policistou nebo vojákem, už když byl malý. Ještě o něco více se snad toužil stát vojákem z povolání, podobně jako jeho otec, to se mu však nepodařilo, a tak se spokojil alespoň s prací policisty. Dnes by ale, podle svých slov, asi neměnil. Po práci je pro něj nejdůležitější sport a nově také zahrádka.
"V mládí jsem běhal poloprofesionálně triatlon, hrál jsem za školu hokej a ping-pong. Teď, abych se udržel ve formě, hlavně posiluju a jezdím na kole. Se synem jezdíme různě po okrese, ale vydali jsme se už i do Brna, odkud pocházím," říká Jaroslav Krejčíř. Rád také vyhrabe své stařičké RC-modely letadel, se kterými se na chatě vždycky dokonale vyřádí. V Hradišti bydlí od roku 1986. "Je to víc jak deset let, takže jsem už snad považovaný za domorodce," dodává.
Co se kultury týče, zaměřuje se především na hudbu svého mládí a zbožňuje staré rockové legendy. Nemá ale nic ani proti dnešním interpretům (pokud za něco stojí). Má rád i divadlo, i když na to mu většinou již příliš času nezbývá. Literatura ho zajímá hlavně vědecko-fantastická a historická. Tu totiž považuje za příjemný prostředek jak vybočit z každodenních vyjetých kolejí.






VTIPPARÁDA
Síla zvyku - Manželé spí v hotelu a najednou jim někdo zabouchá na dveře. Žena se probudí a zoufale křičí: "Proboha, můj manžel!" Nato muž vyskočí z okna.

Vlkovi se narodil syn. Když mu ho v porodnici ukazovali, vlk se přímo rozplýval: "To je krásné děťátko, ta očka, to jsem celý já! A ten čumáček taky! A ty uši... ty uši... TY UŠI! Jen počkej, ZAJÍCI!!!"

Mařenka šla na zábavu a ostražitá matka s ní poslala mladšího bratra Pepíčka, aby ji hlídal. O půlnoci se Pepíček vrátí sám a matka okamžitě vyzvídá, kde je Mařenka. "Ona si s Frantou v lese sundává kalhoty. Mně se čůrat nechtělo, tak jsem šel domů."

Ze života hmyzu - Ptá se kudlanka nábožná jetele: "Jeteli, proč se nemodlíš?" - "Nechci být spasen."

Jde vlk s liškou po pasece a strašně se nudí. Najednou uvidí zajíce, jak se opaluje na pařezu. Vlk říká lišce: "Dáme mu do držky, ať je nějaká sranda." Přijdou k němu a povídají: "Hej zajíci, máš naopak kšiltovku!!" ...no a hrozně ho zmlátí... Druhý den na pasece opět vládne tvrdá nuda. Vlk povídá lišce: "Víš co, zmlátíme zase zajíce, ale aby neřekl, že ho mlátíme jenom tak, budeme po něm chtít cigáro. Když ho nebude mít, dostane do držky, když bude mít s filtrem, budeme chtít bez filtru anebo naopak, takže stejně dostane." Dojdou k pařezu a liška říká: "Hej zajíci, máš cigáro?!" Zajíc na to: "Jasně, že mám, a jaký chcete, s filtrem nebo bez filtru?" Vlk: "Ty smrade, máš naopak kšiltovku..."







PANOPTIKUM SLOVÁCKA
Přepadena v parku před obchodní akademií
Z UH. HRADIŠTĚ - Terezie Burdová ze Starého Města oznámila na policii, že 19. t. m. o sedmé hodině ranní přepadena byla u Matyášovy brány neznámým asi 26letým mužem, který bez námluv počal ji mačkati a různými návrhy obtěžovati. Jelikož nebyla srozuměna, utekl, pravděpodobně na nádraží. Byl prostřední postavy, měl světlé, kudrnaté vlasy, světlý kabát a pod paží měl aktovku.
(ZÁJMY SLOVAČE, 21. 12. 1934)

Stromoví na počest Jejich Veličenstev
UH. OSTROH - Obecní výbor města Uh. Ostrohu - Předměstí usnesl se, aby na paměť nastoupení na trůn Jejich Veličenstev vysázeno bylo náměstí Heinoldovo stromky. V důsledcích tohoto usnesení byla uspořádána školní slavnost v den jmenin J. V. císařovny a královny Zity, při které pan ředitel Borůvka vroucími slovy vyložil žákům význam slavnosti a promluvil o důležitosti pěstování stromoví, načež bylo na náměstí vysázeno třicet stromků, které péči žactva odevzdány byly. Obyvatelstvo zdejší obce projeví jistě snahám Okrášlovacího spolku a jednotlivců plné porozumění tím, že stromky před svými domy a na náměstí před poškozením chrániti bude.

(ZÁJMY SLOVAČE, 12. 5. 1917)

Nález starých mincí zachráněn
Z UH. HRADIŠTĚ - Při bourání starého nádvorního traktu v bývalém hotelu Komareit našli dělníci ve zdi větší pytlík starých mincí. Většina mincí byla rozebrána dělníky a dětmi, přesto však podařilo se policii zabaviti ještě 1345 kusů mincí. Jedná se o české groše z dob Václava II. a Václava III., Jana a Karla Lucemburského a dva tři jsou groše maďarské. Několik grošů bylo dáno do místního muzea, ostatní budou odevzdány památkovému úřadu.

(ZÁJMY SLOVAČE, 16. 9. 1932)






I MISTR TESAŘ SE UTNE
1. Kde pramení řeka Morava? (poblíž Kralického Sněžníku)
2. Kde se narodil náš první prezident T. G. Masaryk? (v Hodoníně)
3. Kolik bobříků museli splnit Foglarovi Hoši od Bobří řeky? (třináct)


1. Tak to vím. U Kralického Sněžníku - to si pamatuju ještě z dob, kdy jsem chodil do školy.
2. Dá se říci, že v Hodoníně, a bylo to 7. března 1850.
3. To bylo v televizi - třináct.


1. Jé, to nevím. Vím, že je to pod nějakou horou, ale nevím pod kterou.
2. Hm, to po mě chcete moc. To jsou těžké otázky. Bylo to někde na Moravě...
3. Tipnu - dvanáct... No, tak teda třináct.


1. Netuším! Co třeba v Bzenci.
2. Myslím, že to bylo v Hodoníně, ale vsadit bych se nemohla.
3. Tak to si nevzpomenu, ale bylo jich dost, asi tak deset nebo patnáct.


1. Morava pramení někde na severu, na severní Moravě ... pod Kralickým Sněžníkem?
2. V Hodoníně.
3. Ježíš, teď jsem to někde slyšela. Sedm...ne víc, šestnáct nebo sedmnáct. No, nevím.


1. Někde nahoře. Nevím... Cože - pod Kralickým Sněžníkem? Tak to vůbec nevím!
2. Absolutně netuším. Je možné, že je to někde v sousedství, ale přesně vám to neřeknu.
3. V těch bobrech jsem v životě nebyla, takže nevím. V tom nejedu - ani pionýr, ani bobři. Myslím, že Foglar na to hlavu měl, takže jich mohl vymyslet hodně, řekla bych tak dvanáct.


1. Jo, tak to řadši neriskuju. Těžko říct, snad někde na severní Moravě.
2. Narodil se někde na jižní Moravě, město nevím.
3. To je známá knížka, něco bylo i v televizi, jenže kolik jich bylo, to vám nepovím.


1. Tak to nevím, na to si už nevzpomenu.
2. No, zase těžká otázka. Zkusím třeba Hodonín.
3. Sedm? To ale asi ne, možná že jich bylo dvakrát tolik, nebo ne?







Káva a čaj - nezbytná součást lidského života
CHEMIE
Kofein je docela běžná, "povolená" látka, obsažená v mnoha potravinách, nejvíce asi v kávě (šálek kávy: 90-150 mg, fermentovaný čaj taktéž, zelený čaj 0-70 mg, 0,3 l coly 30-45 mg, tyčinka čokolády 30 mg, kakao 2 mg. Obrovským obsahem se mohou pochlubit také v poslední době tolik oblíbené energy drinky: Semtex 50mg v 0,3 l!

ÚČINKY
Obecně se dá říci, že kofein uvolňuje hladké svalstvo, stimuluje srdce a dýchací systém a má protispánkové účinky ("stay-awake pills"). Odstraňuje únavu, zvláště duševní, zbystřuje myšlení a způsobuje jistou euforii. Nemění však osobnost ani charakter.

KDE SE BERE?
Kofein se vyskytuje v čajových lístcích (Thea sinensis) a v kávě (Coffea arabica) v míře maximálně čtyř procent. Kolové semeno (Cola vera, C. acuminata, C. Ballayi) má obsahovat nejméně 1,5% bezvodého kofeinu a theobrominu. V kávě kofein působí v několika minutách, v čaji pomaleji (40 minut), protože je tlumen jinými alkaloidy a celková povaha působení je pak odlišná. Káva také obsahuje karcinogenní látky, jako vše pražené. Je nesporné, že čaj je zdravější.

KOFEIN JAKO JED
Kofein zvyšuje obsah mastných kyselin v oběhovém systému a byl proto léta používán sportovci. Pro nezvyklého má jen částečný účinek. Ve vyšších koncentracích se vstřebává rychleji. Kofein opouští tělo asi 5-6 hodin po požití. Předávkování (250 mg a výše - trochu více energy drinků a je to doma) se projevuje nervozitou, vzrušením, tachykardií a srdeční arytmií, roztěkaností, nespavostí a škubáním svalů.

HISTORIE
Požívání kofeinu v černé kávě bylo vždy velice rozšířeno a najdou se i přímí žvýkači kávových zrnek. V Africe žvýkají kolové ořechy, v Severní Americe i jinde pijí Coca-colu, v Jižní Americe se pije maté. Indiáni připravují nápoj z guarany. V Asii a od dob Marca Pola i v Evropě a jinde se pije čaj. S někdy až obřadným pitím čaje je spojena praxe zen-budhismu a má v něm nezastupitelné místo. Najde se však i množství odpůrců. T. Rozsak například ve svém díle "Hereze snění" píše: "Je ironií, že muži a ženy každé ráno svého dospělého života vstávají, aby si aplikovali svou pravidelnou dávku kofeinu - kávy, jen proto, aby vymazali zbytky vlastních snových zážitků..." Jistě není jen shodou okolností, že káva, čaj a další patří do repertoáru stimulujících nápojů, na které si západní společnost vypracovala návyk a bez kterých by nutkavá křečovitá bdělost, praktičnost a produktivnost naší denní rutiny byla nepředstavitelná. Například moderní věda má prý svůj původ v kavárnách Anglie 17. století. "Kofein pomohl žiletkové ostří naší bdělosti napřít nemilosrdně proti naší stínové duši; hořkost onoho 'kofeinového ostří' dodnes poslouží k tomu, aby si většina z nás uvědomila, že je ráno, že jsme naživu a že jsme probuzeni do reálného světa," píše Rozsak.

JAROMÍR OREL






Velkomoravský kurýr
Regionální týdeník okresu Uherské Hradiště
č. 8     ze dne   21.02.2000
Vaše připomínky a náměty posílejte na E-mail redakce: kuryr@hitech.cz


Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund

www.hradiste.cz