Číslo: 5
31.01.2000
Článků: 103

Titulní
Zprávy
Uherský
Kultura
Tribuna
Souvislosti
Humor
Internet
Multimedia
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1999
Rok 2000


VELKOMORAVSKÝ KURÝR

Humor

Spor o metrákovou kachnu vyřešil pražský výzkumný ústav
VTIPPARÁDA
PANOPTIKUM SLOVÁCKA
JAK UŽ JE NEZNÁTE
Výšlap ke dvěma studánkám
Jestliže je pondělí, pozor na infarkt!
I MISTR TESAŘ SE UTNE




Spor o metrákovou kachnu vyřešil pražský výzkumný ústav
VÁŽANY, OŘECHOV (jao) - Na rozsáhlých polích jižně od obce Vážany se ve čtvrtek ráno místnímu myslivci podařilo dosáhnout rekordního úlovku. Pětapadesátiletý Josef Nemrava sestřelil několika přesnými zásahy letící kachnu divokou, která, jak po dopadu zjistil, byla vlastně monstrem. "Myslel jsem si, že jsem snad ještě opilý, protože něco tak velikého jsem ještě nikdy neviděl. Abych kachnu mohl vůbec nějak dostat domů, musel jsem sběhnout pro kolečka. Se švagrem jsme tu potvoru potom odtáhli," vypráví o svém nevšedním zážitku Josef Nemrava, který po zvážení kachny zjistil, že její váha se pohybuje kolem 104 kilogramů.
O neuvěřitelném úlovku záhy věděla celá vesnice a poté také sousedský Ořechov. Podle myslivců z Ořechova mělo být maso kachny rozděleno na polovic, protože byla ulovena na pomezí mezi oběma obcemi. Na to Vážanští nepřistoupili a strhla se bitka. Přivolána byla policie. "Když jsme přijeli na místo, tak to, co jsme viděli, připomínalo doslova chodské povstání. Na naši výzvu se však lidé po nějaké chvíli přece jen vzpamatovali," uvádí vedoucí speciální policejní zásahové jednotky Miroslav Mlynařík.
Obří kachna byla policisty na výzvu ministerstva životního prostředí převezena ke zkoumání do Výzkumného ústavu pro biologické abnormality se sídlem v Praze. "Musíme provést rozsáhlá šetření včetně pitvy, ale již předem se dá říci, že se jedná o světový unikát neobyčejných kvalit," vysvětluje ředitel výzkumného ústavu Leopold Labužník. Podle všeho se kachna do rukou obyvatel Vážan a Ořechova již asi nevrátí.






VTIPPARÁDA
Takhle babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a cibuli. "Nezapomeň! Dvě věci!" říká babka. Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí. - "Cos to zase přinesl? Říkala jsem jasně: dvě věci! Kde máš smeták?"

Přijde ředitel podniku do kanceláře a vidí náměstka, jak se pusinkuje se sekretářkou. "Sakra, chlape, je snad tohle to, za co vás platím?" Náměstek na to: "Není, tohle dělám zadarmo."

Mladý abstraktní malíř se oženil se slečnou z lepší rodiny. Po čase se jejich přátelé ptají, jak se jim daří. "Velmi dobře," libuje si malíř. "Já maluji, žena vaří. Potom ona hádá, co jsem namaloval, a já hádám, co ona uvařila."

"Kolik máte dětí?" ptá se úředník mladé ženy. - "Sedm." - "A jak jsou staré?" - "Dvanáct, jedenáct, deset, devět, osm, sedm a šest. Pak jsme si koupili televizor."






PANOPTIKUM SLOVÁCKA
Mládež než umění věnuje se zahálce
Z NEDAKONIC - Divadelní činnost nabývá u nás pevnější půdy. Tak v posledních dnech bylo občanstvo naše překvapeno dvěma novotami. Asi v deseti uplynulých letech nehrálo se totiž u nás nic jiného než veselohry. Na Husovu slavnost 5. července sehrál však divadelní odbor Sokola historickou hru T. J. Karasa "Kostnické plameny" a dne 3. a 4. srpna zahráli ochotníci pohádkovou hru "Princezna Světluška" od A. Marurové o pěti jednáních. Ochotníci, vesměs to začátečníci, nacvičili v poměrně krátké době hru výborně. Nejlépe svoje úlohy předvedla představitelka "chůvy" a "Lásky" (měla dvě úlohy). Prostudovala dokonale svoje úlohy a vložila se do hry duchem i tělem. Výborně drželi se též ochotníci představující: Světlušku, vílu Dobromilu, čaroděje Krutihlava, trpaslíky Všudybyla a Malíčka, prince Jasoně a dvořana Krasoně.
Nedělní představení bylo pořádáno za velké účasti občanstva, které tím ukázalo svoje smýšlení a pochopení. Málo pochopení nalezli však ochotníci u dospívající mládeže, obzvláště u našich dcerek. Tyto nemají času ani prostředků, aby podporovaly dobré a ušlechtilé snahy. Musí se totiž celé noci procházeti s vojáky, kteří tu u nás téměř již dva měsíce nečinně leží, a zúčastniti se každé tancovačky, kabaretu, slavnosti atd., které tito pro ukrácení volné chvíle "v poli" pořádají. Nastaly u nás poměry nesnesitelné. Do jedné, do dvou hodin v noci všude po kládách a lavičkách sedí vojáci s dcerkami a baví se, bez ohledu na to, že v devět hodin mají býti všichni ve svých bytech, je všude tak hlučně, že naprosto není možno spáti. Na všech stranách je takový hluk, jako býval dříve pouze při požárech.
(ZÁJMY SLOVAŹE, 21. 8. 1919)






JAK UŽ JE NEZNÁTE
Blanka Rašticová chtěla být námořníkem

Blanka Rašticová pracuje už téměř čtvrt století ve Slováckém muzeu v Uh. Hradišti jako historička a jak přiznává, občas má pocit, že by už sama mohla být muzejním exponátem. Za velkou výhodu považuje to, že práce je i jejím koníčkem. Největší vztah má k historickým památkám. "Již od dob studií jsou mou velkou láskou zvony. Snad se mi někdy podaří o zvonech našeho okresu vydat souhrnnou práci," říká Blanka Rašticová.
Navzdory úsilí svého otce, který ji od dětství vychovával tak trochu jako kluka a vedl ji ke sportu, nikdy žádných úspěchů nedosáhla. Největší životní zklamání pro ni bylo, když se dozvěděla, že se jí nemůže splnit její největší sen - totiž stát se námořníkem (v námořnickém je zachycena na fotografii ve věku asi čtyř let). Sport ale patří mezi její hlavní koníčky i dnes. Hraje tenis ("blbě, ale ráda"), squash (vloni si přivodila úraz), lyžuje (čím dál tím méně) a na kole projela s rodinou o dovolených velký kus republiky. Jinak ji baví být mezi lidmi a snaží se být prospěšná v několika kulturních občanských sdruženích. "Už několik let se snažím proniknout do tajů bridže, ale možná to do důchodu zvládnu," dodává s úsměvem Rašticová.






Výšlap ke dvěma studánkám
Zajímavou turistickou vycházku si můžete naplánovat na celý den a zažijete při ní hodně příjemných chvil oddechu v přírodě. Není příliš náročná a zvládnou ji i malé děti. Víte, kam se vydáme? No přece na Salaš - směr Bunč a zase zpátky.
Čeká nás asi dvanáct kilometrů dlouhá túra. Trasa vede převážně smrkovým lesem, takže Vám zdravý lesní vzduch příjemně provětrá plíce.
Kde začít? Přijedeme autobusem na dolní Salaš a vydáme se po modré turistické značce kolem Zlacké studánky na Bunč. Tady si můžete chvilku odpočinout a posilnit se svačinou. Doporučuji ochutnat "zlatou vodu" z kamenné studánky, která byla uměle zbudována již v roce 1862.
Po této zastávce se vydáváme do kopce, až přijdeme na Bunč. Ti, kteří budou výstupem zmoženi, mohou navštívit místní pohostinství, což přispěje k volnějšímu průběhu túry. Potom po zelené turistické značce zpět na Salaš. Asi po půl hodině chůze se zastavíme u další studánky, která se jmenuje u Lvích hlav. Pramen tu opravdu střeží dvě kamenné lví hlavy a z nich vytéká pramenitá, průzračně čistá voda. Následuje cesta lesem do obce Salaš. Tady si dejte pozor na opravdu prudké klesání. Zvláště na jaře a na podzim je docela dobrodružství dostat se dolů bez zlomenin. Na druhou stranu je ale určitě právě tahle část turistického výletu nejhezčí, protože se každému naskytne zcela neopakovatelný, krásný pohled na salašské údolí. Přeji vám hezké zážitky!
IVANA ZůBKOVÁ






Jestliže je pondělí, pozor na infarkt!
Páteční pitky a stres na začátku pracovního týdne mají na svědomí skutečnost, že na pondělí připadá největší počet srdečních infarktů.
Na základě desetiletého výzkumu došli k tomuto závěru britští vědci. Podle jejich studie postihuje v pondělí srdeční infarkt až o dvacet procent víc lidí než ve zbytku týdne. Vědci zkoumali osmdesát tisíc mužů a žen, kteří zemřeli na srdeční komplikace v letech 1986- 1995, a zjistili přitom, že křivka úmrtnosti je nejvyšší právě v pondělí. U žen do padesáti let činil tento rozdíl dvacet procent a u mužů ve stejné věkové kategorii o procento míň. Nejnižší úmrtnost na srdeční infarkt byla naproti tomu v úterý.
Podle výzkumníků vše začíná již v sobotu, kdy bývá kvůli nadměrnému množství alkoholu převezeno do nemocnice nejvíce hříšníků. Experti proto požadují, aby byla co nejdůkladněji prozkoumána souvislost mezi nadměrným pitím a srdečními onemocněními. Srdeční problémy jsou totiž v naprosté většině evropských států nejčastější příčinou úmrtí.
Jak přesně je to u nás, to se britským výzkumníkům zjistit nepodařilo. Dá se podobné zjištění předpokládat, nebo jsou Češi díky každodenní pečlivé průpravě odolnější?!
JAROMÍR OREL






I MISTR TESAŘ SE UTNE





Velkomoravský kurýr
Regionální týdeník okresu Uherské Hradiště
č. 5     ze dne   31.01.2000
Vaše připomínky a náměty posílejte na E-mail redakce: kuryr@hitech.cz


Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund

www.hradiste.cz