VELKOMORAVSKÝ KURÝR

Číslo: 49
06.12.1999
Článků: 90

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1999
Rok 2000

Humor

Utopil se v řece Moravě
Zašlá sláva Komínských skal
I MISTR TESAŘ SE UTNE
Kunovičtí na náměstí hřbitov nechtějí
Jak je to vlastně s koncem druhého milénia?
PANOPTIKUM SLOVÁCKA
Uškrcen nůší dřeva

Utopil se v řece Moravě
Z napajedel - Dne 5. července o 3. hodině odpolední šel devítiletý synek Rudolf Zatloukal z č. 165 v Napajedlích koupat se do Moravy. Jsa bez dohlídky, vlezl do hlubší vody a přes úsilí Jana Janošíka a Antonína Vajdíka, kteří mu přišli na pomoc, utopil se. Teprv za půl druhé hodiny se jim podařilo vytáhnouti jej, arciť již mrtvého, z vody ven.
(zájmy slovače, 8. července 1911)

Zašlá sláva Komínských skal

Komínky byly v minulosti vyhledávaným vyhlídkovým místem. - Foto: Kra
CHŘIBY (Kra) - Asi kilometr a půl od turistické chaty Bunč ční Komínské skály. Místo v letních měsících přitahuje zástupy turistů. Málokdo však ví, že na počátku století tento skalní útvar navštívil rakouský následník trůnu František Ferdinand DďEste. Šlechtic, který miloval lov, zavítal i sem, aby se pokochal pohledem na úrodný moravský kraj. V té době byl vrchol hřbetu, jenž se nachází více než pět set metrů nad mořem, vymýcen a byl oblíbeným vyhlídkovým místem.
A tak dnes zde ve skalním masívu můžete najít vytesané schůdky, které dala zhotovit správa panství právě pro návštěvu rakouského mocnáře roku 1903. Skála byla také osazena železným zábradlím. Právě k přípravám na vzácnou návštěvu se váže úsměvná historka. Když dělníci zapouštěli zábradlí do skály, připevňovali jej roztavenou sírou. Jenže hmota se vznítila a nad kopec počal stoupat bílý kouř. Obyvatelé okolních obcí se pochopitelně vyděsili. Jeden z místních žurnalistů se chopil šance a napsal senzační zprávu o tom, že na Komínkách se probudila sopka. Informaci dokonce převzal i celostátní tisk. Zlí jazykové tvrdí, že místní hostinští ještě notnou dobu platili chlapcům, aby na hoře pálili mokré dřevo. Zvědavci a turisté se jen hrnuli a majitelé hospod nestačili obsluhovat žíznivé poutníky. Dnes zde najdete už jenom horolezce, kteří zdolávají stěny skaliska. Kdysi úchvatný rozhled v současnosti znemožňují vzrostlé duby a buky. Přírodní výtvor Komínské skály byl roku 1967 vyhlášen památkou.
KUDY NA KOMÍNKY?
Pakliže máte rádi cykloturistiku, tento výlet je pro vás jako stvořený. Po méně frekventované silnici se vydáte ze Starého Města do obce Modrá. Odtud budete pokračovat směrem ke Královu stolu. Zde si můžete odpočinout a rozšířit své vědomosti u informační tabule, jež mapuje zajímavou historii tohoto místa. Dále však počítejte se značným stoupáním. Po několika kilometrech se dostanete k turistické chatě Bunč, kde se můžete občerstvit. Odtud ke Komínkům je to coby kamenem dohodil, stačí se nechat vést červenou značkou.

I MISTR TESAŘ SE UTNE

1. Co je to trepka? (prvok - jednobuněčný živočich)
2. Co jsou leonidy? (meteority menší velikosti)
3. Co znamená slovo tupé? (paruka včesaná do vlastních vlasů)

1. Trepka velká je jednobuněčný živočich.
2. Nevím, oč se jedná, tipla bych něco prehistorického...
3. Řekla bych, že je to odvozeno od slova tupírovat, ale přesně nevím.

1. Pokud se nepletu, tak trepka je nějaký živočich.
2. Leonidy jsou meteority, které spadly do naší atmosféry.
3. Nevím, ani nebudu hádat, co to slovíčko značí.

1. Trepky jsou nějaké domácí boty.
2. Nejsou leonidy živočichové? Už si vzpomínám, v televizi říkali, že se nad námi rojí meteority.
3. Tupé je módní účes.

1. Jednobuněčný živočich.
2. Leonidy jsou shluky hvězd.
3. Řekla bych, že tupé bude určitě dámský účes.

1. Trepka je zvíře. Jaké? Něco jako potkan? Spíše nějaký menší vodní tvor.
2. To vůbec nemám ponětí. To slovo jsem asi ještě ani neslyšela.
3. Tupé by mohlo znamenat neostré, nebroušené. Jinak je to vlastně jakýsi účes.

Kunovičtí na náměstí hřbitov nechtějí
KUNOVICE (Krach) - Již několik let se snaží kunovická radnice vybudovat důstojné centrum města. Dosud o exkluzivní stavební místa na náměstí Hrdinů neprojevil žádný investor zájem, a proto místní konšelé posvětili projekt kunovické farní obce. Věřící chtějí vedle kostela sv. Petra a Pavla vybudovat nový hřbitov. Centrum po dokončení pietního místa a krematoria ponese název náměstí Zesnulých.
"Na starý hřbitov je to strašná štrapáce. Pro mnohé staré lidi je tato procházka doslova utrpením. Navíc při pohřebních průvodech se musí zastavovat doprava, aby pozůstalí mohli zesnulého doprovodit na poslední pouť života. Pochopitelně s dopravními omezeními nesouhlasí řidiči," vyjmenovává argumenty, které přispěly ke schválení návrhu, člen městského zastupitelstva Karel Poláček.
Rozhodnutí zastupitelů si pochvaluje místní farář: "Myslím, že rozhodli velmi správně. Hřbitov má být vedle chrámu páně. Na zesnulé pak nebudeme moci zapomenout, budeme je mít stále na očích."
Kunovický hřbitov bude zřejmě raritou. Žádné větší město nemá na hlavním náměstí hřbitov. Projekt však nebyl přijat zcela jednoznačně. Tvrdě protestoval hlavně starosta města Jakub Deml. "Jsem rozhodně proti. Na počátku dvacátého prvního století budeme stavět hřbitov na návsi. Je to neslýchané. Raději si ani nechci představit, jak si nás budou dobírat okolní města a zejména novináři," varoval při hlasování starosta.
Ani věřící ovečky nejsou příliš nadšeny. Mnozí totiž mají již na starém hřbitově vyzděné rodinné hrobky a na nové hroby v centru nemají dostatek pěněz. "Ať se panáček rozčiluje, jak chce, s ženskýma jsme podepsaly peticu, že nový kerchov nechceme. Enom si vemte, kdo by pořád čistil náhrobky zaprášené od projíždějících aut," rozčiluje se jedna z věřících Kunovjanek, která však v obavě před farářem nechtěla prozradit jméno.

Jak je to vlastně s koncem druhého milénia?
Do počátku magického roku se třemi nulami na konci zbývá ještě pětadvacet dnů. Záměrně píši do počátku roku 2000, nikoli do konce milénia, jak lze dnes slyšet na každém kroku. Málokdo si totiž uvědomuje, že nové tisíciletí počne až v 0:00 hodin prvního ledna roku 2001.
Že tomu nerozumíte? Gregoriánský kalendář, podle něhož se v našich zeměpisných šířkách řídíme, hovoří jasně. Století dvacáté se rovněž počítá až rokem 1901. Nemá cenu se protivit . Žádné řádné století nemá nuzných devadesát devět let, nýbrž řádných sto.
Jenže řadě smrtelníků tři nuly zatemnily před očima a houfně odpočítávají dny a hodiny do konce stařičkého století. Obratní obchodníci vycítili možnost zvýšení zisků, a tak onu mánii podporují, seč jim síly stačí.
Pocity mrazivého očekávání vzbuzují i možné problémy, se kterými se budou muset vypořádat počítačové sítě. Krizové scénáře počítají s nedostatkem životně důležitých potravin a kolapsem energetických zdrojů. Některá nábožentství se připravují na ničivou apokalypsu. A za vše mohou jenom tři obyčejné nuly.
Přesto bychom měli být vděčni našim předkům. Kdybychom se totiž narodili v jiném koutě světa situace by byla nehorázně složitější. Kupříkladu v Indii trpí známou letopočtovou schyzofrenií. Podle budhistické éry letos píší rok 2542, podle Džajnové éry mají však teprve letopočet 2526. Abychom si ještě více vážili našeho moudrého gregoriánského počítání, musíme zjistit, že v Iráku se kalendář pyšní středověkým rokem 1419 a africká Etiopie má rok 1992. Ne nadarmo se říká jiný kraj - jiný mrav, a tak v Japonsku se chlubí rokem 74 a v Izraeli již děti ve školách opisují datum s letopočtem 5760.
RADEK KEDROŇ

PANOPTIKUM SLOVÁCKA
Farář si nebere servítky
Ze Stříbrnic - (Náš velebný pán v kostele) V neděli rozkřikl se náš velebný pán na dva mladíky takovým způsobem v kostele, že z toho bude míti soud pro urážku na cti. Jeden z nich zachoval se na svůj věk náramně rozumně (otočil se hbitě na podpatku a opustil kostel). Myslil si, že takové slovo boží, jaké vychází z úst velebného, uslyší i jinde. Pan farář se činí. S výsledky své činnosti se ani netají (jednou slyšíme na kázání, že dítky neprospívají z náboženství, po- druhé, že mládež nechodí ke zpovědi, potřetí s bolestí pozoruje, že návštěva kostela slábne atd.
Přemnozí hospodáři jdou raději do Boršic, Polešovic a Osvětiman, než by šli do kostela v místě, jejž si nedávno tak velikým nákladem postavili. Je u nás teprve asi sedm měsíců, ale poštval proti sobě skoro celou obec. Byla podána na jeho štvavou činnost stížnost ke konsistoři, podepsaná 35 občany, více jak před půl rokem, ale odpověď na ni nedošla po dnešní den. Občané chystají stížnost novou přímo do Říma k sv. Otci.
(ZÁJMY SLOVAČE, 12. června 1911)

Uškrcen nůší dřeva
Ze spytinova - Dne 25. října t. r. o 4. hodině odpoledne byl Alois Šustala, 13letý syn podsedníka čís. 31. ze Spytinova u Napajedel, nalezen v zahradě s nůší dřeva na zádech uškrcený. Příčina smrti jest snad nešťastná náhoda.
(zájmy slovače, 29. října 1911)

Velkomoravský kurýr
Regionální týdeník okresu Uherské Hradiště
č. 49 ze dne 06.12.1999
Vaše připomínky a náměty posílejte na E-mail redakce: kuryr@hitech.cz

Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund

www.hradiste.cz