Souvislosti

	DĚLÁM SPORT - PONĚKUD NETRADIČNÍ II
	Letecké modelářství bývá někdy pěkná dřina
	Tchaj ťi: kontrola nad zdravím
	Dobrý modelář ovládá techniku líp než voják
	Pejskaři zakotvili v brodské Americe

---

DĚLÁM SPORT - PONĚKUD NETRADIČNÍ II Není to tak dávno, co jsme se na této straně věnovali netradičním sportům. Tenkrát jsme však zdaleka nevyčerpali všechny možnosti. Dnes se proto k tomuto tématu opět vracíme, protože sliby se mají plnit a protože by byla škoda neseznámit vás s lidmi, kteří se zabývají něčím zajímavým a kteří v tom navíc dosahují i poměrně dobrých výsledků. Přichází na řadu letecké a plastikové modelářství, cvičení tchaj ťi a kynologie. Některé z nich byste do sportu asi vůbec nezařadili. My vás nechceme sáhodlouze přesvědčovat, ale pouze vás seznámit s lidmi, kteří by se mohli řídit heslem "To není koníček, to je kůň".

Letecké modelářství bývá někdy pěkná dřina Jak je vidět, modelařina není cizí ani příslušnicím něžného pohlaví. - Foto: zuh Jaromír Orel (52) se leteckým modelářstvím zabývá čtyřicet let. Je nejen držitelem mnoha titulů (mistr republiky, mistr Evropy) a trenérem juniorské reprezentace, ale i vedoucím modelářského klubu se sídlem v Kunovicích. Ten vznikl v roce 1986 a od té doby funguje bez přestávky. Klub, který má dvacet jedna členů, je členem Českého svazu modelářů a Sdružení technických sportů. Můžete se nejprve zmínit, jak vůbec vzniká model? Klasický model je ze dřeva, ať už smrkového, borovicového či lipového. Stavba jednoho modelu zabere i 100 až 150, někdy i 300 hodin. Trendem dneška je vyrábět modely za použití tzv. kompozit (karbon, kevlar), které mají tu výhodu, že jsou tvarově stálé a odolnější proti vlivům počasí. Jen pro zajímavost - této technologie se užívá i na strojích Formule 1. Je to high-end, který je bohužel také zaplacen cenou. Na kolik vyjde jeden model? Ten obyčejný z klasických materiálů přijde na 400 až 500 Kč. U zmiňovaných kompozitových modelů to potom letí rychle nahoru. Existují i takové, za které byste zaplatila i 25 tisíc. V čem spočívá závod leteckých modelů? Existuje hned několik kategorií. Nejjednodušší jsou házedla, potom jsou to různé větroně. Vytahují se na vlečných šňůrách o délce 25 a 50 metrů, u jiných se o pohon stará guma, ale také klasický motor. Závody se lítají na deset startů (házedla), případně na pět nebo sedm startů (větroně). Měří se maximální doby letu. Někdy rozhoduje každá sekunda. Důležité je, aby byl model dokonale nastaven tak, aby svými letovými vlastnostmi dosahoval co nejlepších výkonů. Lidé mnohdy v modelařině vidí jenom to, že se něco lepí, ale neuvědomují si, že při závodech je potřeba dobrá fyzička. Stačí si to spočítat... Když model letí rychlostí 5 metrů za sekundu 120 sekund, tak ten, kdo jej vede, uběhne 600 metrů, tedy něco přes půl kilometru. A teď si k tomu připočtěte ty metry a kilometry, které ujdete, když si jdete najít spadlý model. Jak se soutěže hodnotí? Důležitý je součet všech např. sedmi startů. Pokud chce soutěžící pomýšlet na dobré umístění ve vrcholných soutěžích, musí při těchto startech dosáhnout maxim (to znamená 60, 120, 180 sekund dle kategorií). Ti soutěžící, kterým se toto podaří, se potom "rozlétávají". Rozlétávání spočívá v tom, že se˙maximum postupně zvyšuje až do chvíle, kdy zůstane pouze jeden závodník, který maxima buď dosáhne a nebo se mu nejvíce přiblíží. Na mezinárodních soutěžích se končí mnohdy i na šesti nebo sedmi minutách. A to většinou navečer - kdy je možnost pomoci termických proudů prakticky minimální. Tady se ukazují opravdové kvality modelu. Můžete se krátce zmínit o úspěších klubu? Z minulých let bych mohl vzpomenout úspěch družstva leteckých modelářů na Mistrovství světa v roce 1996 v Polsku. Tady tříčlenné družstvo, tvořené dvěma členy našeho klubu, získalo titul juniorských mistrů světa. Rok na to získal Pavel Fejt prvenství na Mistrovství Evropy Juniorů v Itálii. Loni získal David Kamrla titul žákovského mistra republiky ve větroních kategorie F1A, na mistrovství Českého poháru v mezinárodní kategorii Modely s gumovým pohonem F1B obsadil první místo náš Pavel Fejt. Co se týče žebříčků, tak na prvním místě za loňský rok suverénně zakotvil opět náš Zbyšek Němec. Co klub čeká v letošním roce? Především Mistrovství světa juniorů. Uskuteční se v Táboře, což je pro nás velmi výhodné. Nemusíme jezdit daleko do světa.

Tchaj ťi: kontrola nad zdravím Kdybyste se ocitli na tréninku tchaj ťi, možná byste nevěřili vlastním očím. V sále vládne naprosté ticho, pohyby cvičících jsou vláčné a pomalé. Podstatou tchaj ťi je totiž dlouhá cvičební sestava, na kterou když se díváte, přemýšlíte, jak si to někdo může zapamatovat. Tchaj ťi (čti tajči) je staré čínské cvičení pocházející ze 12. století. Taoistické Tai Chi je velmi staré čínské cvičení inspirované přírodou a pohybem zvířat. Vychází z čínské filozofie taoismu. Původně vzniklo v taoistických klášterech jako pohybová meditace. Učení bylo tajné a předávalo se jen ústně. Teprve později, až v historicky nedávné době, bylo rozšířeno mezi obyvatele Číny. Mezinárodní sdružení, jehož členem je i Česká republika a tedy i uherskohradišťská skupina, bylo založeno v roce 1970 v Kanadě taoistickým mnichem Moy Lin Shinem. "Sestava taoistického tchaj ťi aneb sestava mistra Moye, kterou praktikujeme i my, se skládá celkem ze 108 pohybů. Škol tchaj ťi je sice více, liší se však spíše v drobnostech," uvádí instruktor tchaj ťi Jindřich Tomaštík. Každý pohyb ze sestavy má své jméno - Chytit tygra a vrátit ho do hory, Jeřáb blýská křídly, Ruce jako mraky, Vysoce se natáhnout ke koni atd. Tchaj ťi je nejen cvičení, ale i bojové umění. Mistr Moy však kdysi vybral z tchaj ťi ty prvky, které jsou užitečné pro zdraví, a naopak vypustil ty, které jsou spíše bojové. S takto upravenou sestavou pak vyrazil do světa, aby ji předal co nejvíce lidem. Smyslem samotného cvičení je pomáhat lidem znovuzískat schopnost kontroly nad svým zdravím. Vychází se z myšlenky, že pohyb je jeho základním kamenem. Cvičení uvolňuje páteř, postupně mění tělo, zvyšuje jeho pružnost a rovnováhu atd. Při cvičení je důležitý pomalý pohyb a práce s energií. Cvičení tchaj ťi je navíc vhodné pro starší lidi. Předcvičovat tchaj ťi do Hradiště jezdil nejprve trenér z Brna, později na jeho místo nastoupil již zmiňovaný Jindřich Tomaštík. Někdy i padesát lidí se schází jednou týdně v tělocvičně gymnázia. "Kdysi jsem hledala způsob, jak zlepšit svůj fyzický stav. Zakrátko jsem se ocitla na úplně první hodině tchaj ťi a už jsem zůstala. Samozřejmě, že obavy, zda se zvládnu naučit všech 108 prvků, tu byly," popisuje svou cestu k prazvláštnímu cvičení Pavlína Hlaváčková. "Při nácviku sestavy jsme proto postupovali velmi pomalu. Scházeli jsme se dokonce v parku a to, co nám nešlo, jsme docvičovali. Tuto proceduru vydrželi pouze ti skalní a ti, kteří zjistili, že jim tchaj ťi, tak jako mně, něco dává. Po cvičení mám více energie a necítím se unavená," dodává Pavlína Hlaváčková.

Dobrý modelář ovládá techniku líp než voják Březolupský Klub leteckých modelářů vznikl v roce 1978. Tehdy ještě působil při základní organizaci Svazarmu, dnes patří (stejně jako kunovický modelářský klub) do Sdružení technických sportů a činností. Od svého vzniku se věnuje výhradně práci s mládeží. Nejprve se klub orientoval na modelářské činnosti, později si záběr rozšířil i o jiné odbornosti (upoutané či volné modely). Klub má dnes 28 registrovaných členů (mezi nimi i několik děvčat), pracujících celkem ve čtyřech kroužcích pod vedením třech vedoucích. Členové klubu odvádí symbolický poplatek 10 Kč. Březolupští modeláři se zúčastňují řady soutěží, a to nejen v našem regionu, některé z nich dokonce sami pořádají (jarní žákovská soutěž). Ve všech dostupných soutěžích navíc klub dosahuje výborných výsledků. Vyvrcholením celoroční práce klubu je veřejná soutěž "Vánoční cena". V roce 1999 proběhl v Klubu kultury již šestý ročník. Za dobu pořádání se "Vánoční cena" stala uznávanou akcí, které se zúčastňují modeláři z celé České republiky. Povídali jsme si s jedním z vedoucích klubu, Jaromírem Janátem. Je modelářství sport? Samozřejmě. Plastikové modelářství má, stejně jako šachy anebo tanec, svá pravidla. A všechno, co má daná pravidla, je sport. Co předchází samotnému zhotovování modelu? Především studium všech dostupných materiálů o zvoleném modelu. Můžu říct, že tito malí ještě netuší, co je čeká. Ale jednou budou znát techniku lépe než vojáci z povolání. Z čeho se model vyrábí? Modely mohou být buď plastové anebo papírové. Záleží na tom, co každému více vyhovuje. Kolik stojí jeden model? Běžný stojí 100 až 150 Kč. Senioři ale někdy staví modely i za dva a půl tisíce korun. Jaká jsou kritéria při soutěžích, ať už plastikových či papírových modelů? Modelařina je o tom, aby se to, co vyrobíte, maximálně podobalo předloze. Hodnotí se tedy celkový vzhled, věrnost použitých barev, dodržení geometrie. Přihlíží se ale i k práci navíc. Někdy se může stát, že si zvolíte určitou předlohu, kterou napíšete i do průvodního papíru modelu. No a pak přijde porota, která zjistí, že vám nesouhlasí výrobní číslo stroje, a je zle. Mnohdy stačí opravdu i nakřivo nalepená hvězdička. Rozhodčí totiž na soutěžích nehledají na modelech to, co je dobré, ale to, co je špatné. Ti opravdu dobří třeba ví, že se vrtule nemůže zastavit na takovém místě, kde ji máte vy. A vám jdou za toto všechno body dolů.

Pejskaři zakotvili v brodské Americe Kynologie v Uherském Brodě začala zájmově vznikat od roku 1949. Již tehdy se scházelo pár nadšenců se svými chlupatými mazlíčky na volném prostranství u Olšavy. V roce 1950, po vzniku Svazarmu, se tito lidé do této organizace zapojili a založili Kynologický klub, jehož členská základna postupně rostla. (Do dnešního dne se do klubu zaregistrovalo 511 lidí, stav k letošnímu roku je 29 aktivních členů.) Do začátku osmdesátých let stačil klub vystřídat sedm míst, která mu sloužila ke cvičení psů. Za velmi těžkých podmínek byla v prostoru Amerika postupně zbudována klubovna s cvičištěm, slavnostně otevřená roku 1976. Kynologický klub za dobu své existence dosáhl ve výcvikové činnosti řady výborných výsledků. Celkem osm jeho členů se probojovalo na mistrovství České republiky a hned tři z nich stáli na stupních vítězů. Ve výcvikové činnosti uspořádala tato organizace rovněž desítky závodů, mistrovství Moravy a každý rok alespoň jedny zkoušky z výkonu. V současné době řídí klub sedmičlenný výbor. Kynologický klub je zaměřen především na sportovní stránku výcviku, jedná se o laické veřejnosti známé zdolávání překážek, chození psů po kládách apod. Aby byl výcvik úspěšný, je potřeba psy rozdělit podle schopnosti a stáří. Cíle majitelů těchto psů jsou různé. Někteří mají sen probojovat se na mistrovství republiky, někteří chodí cvičit jen tak pro radost. Uherskobrodský Kynologický klub má velkou podporu v Radě města Kunovic (sídlí zde totiž Sdružení technických sportů a činností) či uherskobrodském městském úřadě. Pro zájemce o výcvik - výcvikové dny jsou sobota (od 16 hod.) a neděle (od 9 hod.). Kynologický klub se s vámi těší na shledanou.