Číslo: 43
25.10.1999
Článků: 101
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1999
Rok 2000
| 
Souvislosti
Malá, ale zajímavá
Základní škola v Jalubí nepatří mezi největší. Do pěti tříd prvního stupně sem chodí jen o něco více než sto žáků, o které se stará sedm pedagogických pracovníků.
Zvláštností této školy je množství školních i mimoškolních aktivit, jichž se účastní nejen děti a učitelé, ale v mnohých případech také rodiče. "Rodiče dělají pro děti a školu opravdu hodně," říká ředitelka Vlasta Varaďová, "bez nich bychom toho asi tolik nedokázali." Na škole působí téměř desítka kroužků, mezi nimiž nechybí ani divadelní či kroužek sborového zpěvu.
Děti jsou k tvořivosti vedeny také v rámci výuky. Vždy na začátku školního roku je vyhlašováno motto, kterému se práce ve všech předmětech přizpůsobuje. Také styl výuky je odlišný od běžných škol. "Den začíná dvouhodinovkou, po které následuje půlhodinová přestávka, při níž se děti proběhnou po hřišti," vysvětluje ředitelka Vlasta Varaďová, "poté již výuka pokračuje normálně. Děti jsou však daleko pozornější a odpočatější." V minulých letech zkoušeli v Jalubí také učinit středu "odpočinkovým dnem", ale kvůli nepřízni inspekce museli od tohoto záměru ustoupit. "Trochu mě to mrzí," uzavírá ředitelka, "středa bez zkoušení a domácích úloh se žákům moc líbila a měli dostatek času na regeneraci."
Škola v Jalubí se může chlubit také řadou nadaných absolventů, kteří se do školy rádi vracejí na besedy s dětmi a není výjimkou, že škole darují část své práce.
-mnw- |
|
Výuka probíhá také na dopravním hřišti
Škole dlouhou dobu scházelo vlastní hřiště. Žáci sice mohli dopoledne využívat sokolského travnatého hřiště, to však bylo pro svou vlhkost nevhodné. "Absence hřiště byla rovněž jednou ze záležitostí, která mě dlouhou dobu trápila. Naštěstí se mi však žádost na jeho vybudování podařilo prosadit," říká Vlasta Varaďová. "Jeden z tatínků, který pracoval u policie, nám navíc pro hřiště sehnal vyřazené dopravní značky. Díky tomu se zde děti mohou prakticky seznamovat se základy silničního provozu," pochvaluje si ředitelka Varaďová.
Děti hřiště hojně využívají. Jezdí tu na kolech, koloběžkách, nosí si z domu kolečkové brusle nebo skateboardy.
jao- |
|
Starají se také rodiče
Jalubská základní škola se může pochlubit také skvělou spoluprací s rodiči a přáteli školy. "Hodně z rodičů sem chodilo jako děti a teď svým dětem pomáhají," říká ředitelka školy Varaďová, "ať už po finanční stránce nebo třeba v organizování nejrůznějších akcí pro děti."
Sdružení rodičů a přátel školy má v Jalubí opravdu široké zastoupení. V každé z pěti tříd jsou nejméně čtyři členové SRPŠ, kteří se v pořádání vyžití pro děti střídají.
"Těch akcí je mnoho," vzpomíná Vlasta Varaďová, "pořádala se tady například dopravní soutěž nebo táborák. Mezi dětmi nejoblíbenější patří dětské diskotéky."
Bez spolupráce s rodiči by škola nebyla schopna podobné akce zajišťovat, a to jak z časových, tak z finančních důvodů. "My bychom občas ani nevěděli, na koho se máme obrátit," přiznává ředitelka, "ale rodiče jsou většinou mladí a mají hodně známých, s nimiž domluví například právě tu diskotéku."
Pro děti pořádají zajímavé akce také například jalubští myslivci, kteří jednou za čas vezmou všechny žáky na mysliveckou chatu a vysvětlují jim mnohé věci z lesního života.
-mnw- |
|
Problémy s budovou
ZŠ Jalubí byla otevřena v roce 1970 a v následujícím roce tedy oslaví 30. výročí svého vzniku. "Dnes už je škola v bezproblémovém stavu, ovšem prakticky po celou dobu její existence se muselo neustále něco opravovat", říká Vlasta Varaďová, která je ředitelkou školy nepřetržitě od jejího vzniku. "Nevýhodou je, že škola je postavena v v údolí mezi poli. Dříve jsme si tady při každé větší bouřce připadali jako na ostrově. Abychom se do budovy vůbec dostali, museli nás družstevníci až ke vchodu vozit autobusem," vzpomíná ředitelka Varaďová.
Tento závažný problém byl naštěstí vyřešen vybudováním sběrného kanálu a roštu, vyzvednutím zídek, uzavřením bran a změnou osevního plánu na polích obklopujících školu. Tím ovšem trable jalubské ZŠ nekončily. Dalším pohromou byla pro školu totiž také původní rovná střecha, kterou, přestože se takřka každoročně opravovala, neustále zatékalo. "Při větrné smršti nám dokonce část střechy uletěla," připomíná si krušné časy Vlasta Varaďová. Jediným řešením bylo postavení nové střechy s krovem a krytinou.
Kromě položení nové střechy došlo i k přístavbě šaten a budova dostala rovněž novou fasádu. Obecní úřad stála celá akce necelých šest milionů korun.
-jao- |
|
Motta roku zpestřují dětem i pedagogům v jalubské škole práci
Každý školní rok si v jalubské škole zvolí určité motto, jemuž se pak učitelský sbor ve spolupráci s rodiči a správními zaměstnanci celý rok věnuje. Tématický okruh letošního motta pod název "Všechno o Zemi" je opravdu široký. "Zatím jsme se s dětmi byli podívat v brněnské hvězdárně a na výstavě Homo Homo pravěkých lidí," uvádí Vlasta Varaďová. "Vždycky po absolvování nějakého naučného výletu se s žáky sejdeme na společném shromáždění a akci vyhodnotíme. Náměty, které si z výletů přinášíme, se pak snažíme realizovat. Například pohyblivé a ozvučené modely pravěkých lidí se všem moc líbily, a tak jsme uspořádali soutěž o nejlepší masku pračlověka," vysvětluje systém práce s dětmi ředitelka Varaďová.
V listopadu se v rámci programu motta přiletí do školy podívat mimozemšťané.
Ve skutečnosti si je děti vymodelují z hlíny a nakonec je dají vypálit. Na prosinec se plánuje výroba robotů, v lednu bude soutěž tříd o nejlepší iglů. V květnu si žáci budou během poznávání jednotlivých světadílů vyrábět masky domorodců a společně se svými tatínky budou děti soutěžit o nejlepší totem.
"Tento systém praktikujeme od školního roku 1991/92. Tenkrát se náš pedagogický kolektiv rozhodl, že by bylo dobré výuku na škole nějakým způsobem zpestřit. Musím přiznat, že do té doby to bylo z naší strany poněkud strohé podávání učiva. Chtěli jsme docílit toho, aby se pro děti stala výuka atraktivnější, aby se měly na co těšit. Potřebovali jsme zapojit rodiče," říká Vlasta Varaďová, "a nápad s motty se osvědčil. Rodiče tady na vesnici totiž nemají na své děti tolik času jako je to u rodin žijících ve městech. Pořád je nějaká práce na poli, je třeba starat se o domácí zvířectvo, takže jsou rádi, když se škola dětem stará o program i po vyučování."
JAROMÍR OREL |
|
Jalubské děti vyhrály zájezd do Francie
Téměř každý žák jalubské základní školy dochází do nějakého kroužku. "Na vesnici není možnost takového vyžití jako třeba ve městě," vysvětluje ředitelka Varaďová, "a tak se dětem snažíme nabídnout různé kroužky."
Mnozí chlapci navštěvují fotbalový kroužek, který funguje ve spolupráci s SK Jalubí. Můžete zde nalézt také například kroužek mladých hasičů nebo ochránců přírody. "Téměř dvacet žáků navštěvuje místní skaut," říká Vlasta Varaďová, "který má velmi kvalitní vedoucí."
Zvláštností na tak malé škole je zdejší pěvecký sbor, který vede vítěz Carusošou a Do-re-mi Jiří Kura. Tento kroužek již v minulosti uspořádal pro ostatní žáky soutěž podobnou právě televiznímu pořadu Carusošou.
Výrazné úspěchy slavil v loňském roce kroužek mladých debrujárů. V celostátní soutěži se umístila dvě děvčata z páté třídy na předních místech a vyhrála vyhlídkový let a zájezd do Francie. "S plněním úkolů mladých debrujárů by měl určitě problémy i nejeden dospělý," hodnotí ředitelka školy, "ale jak je vidět, naši žáci si s nimi poradili. Do Francie bohužel nakonec děvčata neodjela, protože se je rodiče báli pustit."
Jelikož má v dnešní době stále více dětí problémy s výslovností, zřídili v Jalubí také logopedický kroužek, do nějž pravidelně dochází dvanáct dětí.
"Asi patnáct dětí navíc dojíždí do nejrůznějších kroužků do Hradiště a Starého Města," uzavírá Vlasta Varaďová, "většinou jde o žáky základní umělecké školy a rybáře, kterým již tady nejsme schopni poskytnout odpovídající zázemí."
MICHAL NOWAK |
|
LETNÍ ČAS - "VYMOŽENOST" DVACÁTÉHO STOLETÍ
"Dvakrát za rok je nám měněn čas, a to na sedm měsíců letního času a pět měsíců zimního. A proč? Měnit lidem dvakrát ročně biorytmus, který máme zafixovaný staletí a tisíciletí, nám přináší velké stresy a ty mají za následek podstatné zhoršení zdravotního stavu," napsal před několika lety ve svém otevřeném dopise vládě pekař Stanislav Pecka z východočeských Sobětuch. Člověk, který neustále bojuje za to, aby bylo u nás zavádění letního času ukončeno. Pecka však zatím zůstal nevyslyšen. Vláda totiž schválila užívání letního času až do roku 2001. Co bude dál, nevíme ani my, ani samotný Stanislav Pecka. Všem, kterým změna nevyhovuje, nezbývá nic jiného než doufat, že Stanislav Pecka bude třeba jednou vyslyšen.
Zuzana Hájková |
|
Čas se v Čechách mění od roku 1915
Poprvé byl letní čas v českých zemích zaveden za první světové války v roce 1915 a toto opatření bylo zopakováno ještě roku následujícího. Znovu se začal na jaře čas měnit za druhé světové války, a to v letech 1940 až 1949. Od roku 1979 se u nás letní čas, po vzoru Evropské unie, zavádí každoročně. Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, tj. od měsíce dubna až do konce měsíce září. Nařízením vlády z ledna 1995 byl termín sladěn s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Od tohoto roku tedy letní čas trvá měsíců sedm, tzn. až do konce října (stejně jako ve Velké Británii či Irsku). Rozhodnutí zavést ve členských státech Evropské unie letní čas padlo již v roce 1976. Důvodem byla snaha plně využít denního světla a snížit spotřebu elektrické energie. Zaváděním letního času se v Evropě totiž ušetří až 300 000 t ropy ročně.
-zuh- |
|
Vliv změny na zdraví
Na změny související se změnou času jsou nejcitlivější děti, ti, kdo musí brzy vstávat, nemocní, staří a psychicky nevyrovnaní lidé. Pro psychicky labilní jedince může konec letního času představovat i určité zdravotní problémy. Výzkumy dokonce potvrdily, že psychicky nevyrovnaný člověk například snáz onemocní rýmou. Peckova slova o špatném vlivu změny času na lidské zdraví zčásti potvrzuje i psychiatr Jan Cimický, který ovšem negativní vliv omezuje jenom na lidi citlivé na změnu biorytmů, a to pouze v období týden až čtrnáct dnů po změně času. Kanadský vědec Stanley Cohen vidí ve ztrátě hodiny spánku příčinu zvýšeného počtu dopravních nehod. Psychologové naopak soudí, že průměrně zdravý člověk změnu času nepocítí. Podle nich je úplně jedno, v kolik hodin den začíná a v kolik končí. Významné je, že se dny zkracují, domnívají se. Deprese a melancholie podle nich souvisí spíše s úbytkem denního světla.
-zuh- |
|
Stanislav Pecka: Respektujme přírodu
"Mým krédem je neubližovat lidem, z toho jsem vycházel celý život. Proto jsem se dostal k léčitelství a k boji proti střídání letního a zimního času," jsou slova bývalého kandidáta do Senátu, známého Stanislava Pecky, soukromého pekaře, příležitostného léčitele, a jak sám říká, snad všeuměla, ze Sobětuch u Chrudimi. Pecka roku 1975 přežil zásah 35 000 voltů bez následků. "Tehdy jsem přežil svou smrt a uvědomil si, co všechno je člověk, pokud respektuje zákony přírody, schopen překonat," říká. Po roce 1979, kdy u nás byl zaveden letní čas, pozoroval sám na sobě i na lidech ve svém okolí, jak tyto změny času nepříznivě působí na lidský organismus. Vypozoroval například, že veškeré neduhy, které jej v období časových posunů trápily, se prý jako zázrakem vytratily s návratem normálního času. "Po patnácti letech střídání času jsem však zjistil, že tělo již není schopno tyto výkyvy vyrovnávat. Trvá mi dnes mnohem déle, než se s nimi vyrovnám," říká Stanislav Pecka. Na své závěry začal upozorňovat zdravotníky i vládní činitele. Sepsal petici, vyzývající vládu, aby se tímto problémem zabývala. Podepsalo ji více než tisíc lidí, ale odezva na příslušných místech nebyla žádná. Proto také roku 1996 založil společnost Odpůrci letního času. Samotný Pecka roku 1996 dokonce kandidoval do Senátu, zvolen však nebyl. "Nedobrý zdravotní stav naší populace, související podle mě velmi úzce se změnou času, je problémem, který by se měl řešit. Nezájem vlády o tento problém mě vlastně dohnal k tomu, abych se pokusil dostat do Senátu. Nemám rád, když se problémy řeší na dlouhé lokte," vyjádřil se Pecka ke své tehdejší kandidatuře. Na počátku roku se Stanislav Pecka opět pustil do boje. Zaslal dopis prezidentovi Billu Clintonovi a Kongresu Spojených států amerických o porušování lidských práv. Pecka se totiž domnívá, že česká vláda porušuje práva a svobody českého národa tím, že neustále obnovuje střídání period letního a zimního času. Tím se podle něj nepřímo podílí na nemocnosti obyvatelstva, zvýšené nehodovosti na silnicích, ztrátě imunity nemocných pacientů a dalších věcech.
-zuh- |
|
Výzkumy
Podle výzkumů agentury Sofres Factum změna času 60 procentům lidí žádné problémy nepůsobí. Z výzkumu agentury dále vyplynulo, že velkými problémy trpí každý desátý člověk a menší potíže mívá více než čtvrtina občanů. Na obtíže spojené se změnou času si nejčastěji stěžují lidé středního věku, méně problémů mívají lidé do 29 let i starší osoby nad 60 let. Častěji změnu času špatně nesou ženy. (Mezi muži uvádí velké obtíže jen sedm procent dotázaných.) Nejvíce si lidé stěžují na poruchy spánku, narušený biorytmus a únavu, 13 procent si musí na nový čas dlouho zvykat a špatně se orientuje v čase. Tělesné obtíže a bolesti trápí přes sedm procent občanů, psychické problémy téměř dvě procenta obyvatel.
-zuh- |
|
Zákony
Změna času u nás není zakotvena žádnou trvalou zákonnou normou a podléhá pouze pravidelným nařízením vlády. Ke zrušení letního času by údajně bohatě stačilo, kdyby na něj ministři pozapomněli. Vládu k vyhlašování letního času zmocňuje zvláštní zákon z roku 1946, který však zároveň zavedení časové změny nijak nevyžaduje. Vládní úředníci ale tvrdí, že úvahy o zrušení, respektive nevyhlášení letního času by byly proti současnému trendu směřování do Evropské unie. Ta totiž společně s Evropským parlamentem již od roku 1976 určuje termíny přechodu na letní čas kvůli již zmiňovaným úsporám v energetice. Podle názoru odborníků by tyto termíny měla dodržovat i Česká republika.
-zuh- |
|
Letní čas ano, či ne?
ANO
- úspora elektrické energie a ropy (v Evropě i 300 000 t ročně)
- prodloužení světelné části dne
- Česká republika coby uchazeč o členství v Evropské unii by se měla řídit směrnicemi pro Evropskou unii platnými
NE
ZDRAVOTNÍCI:
- zdravotní problémy u psychicky labilních jedinců
- problémy s biorytmem u citlivějších osob
- poruchy spánku, únava, obtíže s orientací v čase
- špatná adaptace u dětí, starších a nemocných lidí
PSYCHOLOGOVÉ:
- nedostatek světla způsobuje stavy deprese a melancholie
STATISTIKY:
- vědci prokázali zvýšený počet dopravních nehod
|
|
| |
