Souvislosti

	Dva roky od "velké vody"
	Skončíme snad v letošním roce
	Vánoce už rozhodně chtějí slavit ve svém
	Z kroniky
	Povodeň měla i nějaké výhody

---

Dva roky od "velké vody" Velká voda přišla 12. července Tak nějak to vypadalo na Velehradské třídě před dvěma lety. - Foto: paf JAK ŠLY ZA SEBOU UDÁLOSTI V ROCE 1997 6. ČERVENEC - Kroměříž - první změny průtokových profilů, přípravy na stav ohrožení 7. ČERVENEC - ráno vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity, začíná pracovat povodňová komise, zpracovává se plán ochrany, zajišťuje se materiál na případné zvyšování hrází 8. ČERVENEC - začínají se zvyšovat prohlubně v hrázích NOC Z 11. NA 12. ČERVENCE - naše město a jeho okolí začíná ohrožovat povodňová vlna 12. ČERVENEC - po poledni se protrhla hlavní hráz u Mesitu a voda následně zatopila celé město, dochází k evakuaci nemocnice v Uherském Hradišti, v době evakuace se v nemocnici nacházelo 430 pacientů, někteří z nich propuštěni do domácího ošetřování, 230 bylo umístěno do nemocnic v Kyjově, Zlíně, Břeclavi, Hodoníně a Vyškově První zatopené domy v okolí Hradiště se objevily v Babicích. Z protržené hráze v katastru Nedakonic vznikl nátok do Rybáren a následně i do Starého Města. V zatopené oblasti se ocitly domy v dolní části Ostrožské Nové Vsi a Jarošova, domy ve Veselí nad Moravou, Kněžpoli či Topolné, nemnoho domků v Nedakonicích. Kde hledat příčinu, těžko říct. "Podle odborníků byly hráze značně zanedbávány. Protože řadu desetiletí vysoká voda nešla, hráze nikdo nespravoval, nedosypával. Vždy se opravila nejbolavější místa, ale trvalá údržba chyběla. Počítalo se s tím, že odvodněný terén stačí vody odvést. Velká voda byla údajně i v roce 1897 a nikdo nevěřil, že by se něco takového mohlo i dnes přihodit. Po čtyřech desetiletích sucha převládl názor, že již nikdy nebudou veliké srážky, snad jen při jarním tání." "Tak se začaly dít věci, které nikdo nepředpokládal, které hydrologové neznají, které ani nikdy nebyly popsány v hydrologické literatuře." "Dělalo se vše proto, aby hráze nepraskly a nezaplavily se domy. Některé lidi bylo třeba vyvést z domu takřka nátlakem. Práce probíhaly s enormním úsilím. O to větší bylo zklamání, když se hráz prorvala a začalo se vše utápět ve vodě," píše se v publikaci Slovácko v záplavách, která vyšla v roce 1997 jen měsíc po ničivé povodni. Z ní jsou čerpány i další informace, které jsou v článku použity. Dnes jsou tomu od povodní dva roky. Tato stránka by se dala brát jako malá rekapitulace výsledků, kterých se za tuto dobu podařilo dosáhnout. -zuh-

Skončíme snad v letošním roce Od katastrofálních povodní na Moravě již uběhly dva roky. Za tuto dobu muselo být vykonáno velmi mnoho práce na odstraňování škod. Jaká je situace dnes, jsme se zeptali ředitele uherskohradišťského Povodí Moravy Františka Ondrůška. Co vše se vám za tyto dva roky podařilo udělat? "K tomu musím uvést trochu širší souvislosti. Na majetku Povodí Moravy vznikly před dvěma lety škody přibližně za 1,7 miliardy korun. My jsme podle našich možností a finančních zdrojů, které jsou většinou ze státních prostředků, vyhodnotili, že bychom byli schopni následky odstranit do tří let. V roce 1997 byla opravena všechna havarovaná místa. V minulém roce naše představy úplně naplněny nebyly, protože se nám až se zpožděním podařilo zajistit finance, takže jsme se dostali do skluzu. Pro letošní rok je situace obdobná. V nejbližší době by se však mělo začít s realizací nově zahajovaných akcí." Troufnete si odhadnout, do kdy budou všechny následky odstraněny? "I přes potíže s financemi a nepřízní počasí věříme, že většinu prací stihneme do konce tohoto roku. Do příštího roku se možná přesunou jen nějaké poslední maličkosti." Jaké akce děláte jako preventivní opatření? "Abychom co nejvíce snížili riziko, začali jsme bezprostředně po povodni hledat řešení. Zdůrazňuji, že nikdy nelze riziko povodní vyloučit, protože nikdo nemůže zaručit, že se podobná nebo dokonce větší povodeň, jako byla v roce 1997, nebude opakovat. Míru rizika však lze snížit několika způsoby, které jsme nastínili v takzvaném Protipovodňovém generelu. Ten byl již více než před rokem předložen ministerstvu. Mimo to se v současné době dokončuje matematický model, který se zpracovává ve spolupráci s dánskou vládou. To jsou však pouze teoretické podklady a je na vládě rozhodnout, v jaké míře se budou opatření provádět." Kolik budou preventivní opatření, pokud budou schválena, stát? "Například Protipovodňový generel, který řeší ochranu proti vodě z roku 1997, by v hrubých odhadech stál asi 27 miliard korun. Teď musí stát rozhodnout, jestli na to peníze dá, nebo ne. I když zatím nic není komplexně schváleno, na určitých úsecích již preventivní opatření provádíme." S jakými variantami prevence návrhy počítají? "Varianty jsou čtyři. Ochránci přírody chtějí zlepšení hospodaření v krajině. Druhá varianta je ochrana pouze určitých sídel a průmyslových míst prostřednictvím ohrázování. Třetí možností je vybudování určitých prostor, přehrad a poldrů, které dokáží srazit povodňovou vlnu. Čtvrtou variantou je využití průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe, o kterém se již dlouho mluví. Podle mého názoru není ani jedna varianta samostatně nejlepší a měla by se najít optimální kombinace." Děkuji za rozhovor, MICHAL NOWAK

Vánoce už rozhodně chtějí slavit ve svém Petru Rajchmanovou a Zuzanu Melichárkovou jsme zastihli ve staroměstských UNIMO buňkách (naproti koupaliště Širůch), právě když se chystaly péct buchtu. V tomto provizorním ubytování strávily dvoje Vánoce. Ty třetí už ale chtějí strávit zase ve svém. Jak se žije dva roky po povodni? P. R.- "Stavíme domy, nejsou ale peníze, nejsou půjčky, zkrátka nejsou peníze na dostavbu. Například firma, která nám dům staví, nám ho nemůže předat, jelikož jsme od státu zase nedostali dvousettisícovou půjčku." Jaké jsou tady vztahy mezi lidmi ? P. R.- "Jsme tady vlastně taková jedna velká rodina. S něčím podobným jsem se nesetkala pomalu ani doma či na paneláku. Někdy si tu připadám jako na dovolené. Voda, chatky. Zrovna dneska připravujeme táborák. Je tu hodně dětí, a tak je musíme nějak zaměstnat." Jak řešíte případné ponorkové nemoci, které se určitě čas od času vyskytnou? P. R.- "Myslím si, že se to každý snaží vyřešit individuálně. Je jasné, že si člověk postěžuje, ale protože ví, že není jediný, kdo má problémy, tak se to snaží vyřešit spíše sám." Jaké jsou dneska vaše pocity, když se v médiích začne znovu mluvit o povodních? P. R.- "Myslela jsem si, že už to bude v pohodě, ale když se nám tady před buňkami zase zvedl potok a začaly houkat sirény, tak zrovna do zpěvu nebylo. Asi to v nás zůstane ještě hodně dlouho." Kdy počítáte, že se konečně nastěhujete do svého? Z. M.- "My bychom chtěli na Vánoce. Třetí Vánoce bychom tady slavit nechtěli." P. R.- "A my, pokud seženeme někoho, kdo nám půjčí peníze, počítáme tak se zářím." Děkuji za rozhovor, ZUZANA HÁJKOVÁ

Z kroniky Povodeň v roce 1997 zdaleka nebyla tou první, která naše město postihla. Udělat si představu o tom, jaké byly ty předcházející, vám umožní následující ukázky z kronik města Uherské Hradiště. R. 1652, dne 7. julii počalo pršet a pršelo pořád ve dne v noci až do 21. dito, potom veliká povodeň přešla. Dne 22. dito počnouc od Brodu Uherského až k Hradišti, co při nížinách obilí seté měli, všeckno pobrala a na trávník městský přinesla. Ven z města na 4 neděle vycházeti ani vyjížděti se nemohlo, kromě na lodi ve městě Hradišti se jezditi muselo, nebo voda v Prostřední ulici, a netoliko v Prostřední ulici, ale i po obouch ryncích do pasů byla. R. 1656 byla tu velká povodeň a zátopa taková, že voda městskými branami prudce se vevalila, domy zaplavila, město po všech ulicích zatopila. Obyvatelé po člunech do kostela se plavili a tam na zřízeném lešení se mše účastnili. Mnozí z níže položených z těchto lázní odejíti museli, byty vodami přeplněné byly, v městě ryby přehojně se lovily, které z okolních rybníků povodní zničených sem se dostaly. R. 1715, 25. maje začalo pršet a pršelo skoro dnem a nocí, při tom vítr velký byl a studeno, až do pátého dne, odkuž se vody velice rozmohly tak, že i do brány mezi šanci se tlačila voda, mosty, hatě a lávky pobrala a stála tak mnoho dní, až dne 6. junii začaly zase mosty a lávky spravovati, avšak ještě na lodi do města jsme museli. V Starém Městě mnoho chalup pokazila a dílem zbořila, mnoho škod na lukách, trávníku a obilí nadělala. Roku 1830 veliká povodeň zničila mnoho staveb v Starém Městě, Kostelanech, Nedakonicích, Kunovicích aj., takže od základů bylo je obnoviti. (V článku byly použity materiály Státního okresního archívu Uherské Hradiště) -zuh

Povodeň měla i nějaké výhody V rámci dnešní "záplavové" strany jsme navštívili i Františka Slavíka, starostu Starého Města, a rovněž ho požádali o zhodnocení celkové situace dva roky po povodních. Jak se podle vás do dnešní doby podařilo odstranit následky povodní? "Odstranění následků povodní není, vzhledem k jejich velikosti, možné za rok ani za dva. Aby nové stavby byly kvalitní, je nutná kvalitní projektová příprava. Prázdné parcely se postupně zaplňují novými domy, ale nejdůležitější je ochranná hráz proti povodni, na kterou se v současné době dokončuje projektová dokumentace. Na tuto stavbu, která bude finančně velmi náročná, počítá město s dotací fondů Evropské unie, se státní dotací a s vlastními financemi z městského rozpočtu." Povodeň Starému Městu hodně vzala, je ale podle vašeho názoru i něco, co mu dala? "Povodeň v roce 1997 vzala mnoha spoluobčanům střechu nad hlavou. Taková ztráta se nedá ničím nahradit. Navždy zůstane pocit nezasloužené ztráty domova. S odstupem dvou let od záplav je vidět, že stát sice poskytl finanční prostředky na stavbu nájemního bydlení, ale těm postiženým, kteří si staví znovu svůj dům měl umožnit rychlejší obnovu vlastního bydlení např. pomocí větší bezúročné půjčky apod. V situaci, kdy muselo být osmdesát rodinných domků zbouráno, naopak město získalo možnost zlepšit vzhled ulic a náměstí. Samotní občané, kteří se rozhodli pro stavbu nového domu, určitě ocení, že přes velké problémy spojené se zajištěním finančních prostředků budou mít pěkné moderní bydlení." Děkuji za rozhovor, ZUZANA HÁJKOVÁ