Tribuna

	JAKO PĚST NA OKO
	FEJETON
	Jsme stejně lhostejní jako před deseti lety?
	Anketa
	DOPISY, NÁZORY  DOPISY, NÁZORY
	První slovácké spořitelní družstvo si za svými slovy stojí

---

JAKO PĚST NA OKO Křeslo "pro hosta" čeká na návštěvníky v prostoru u holobytů na sídlišti Východ v Uh. Hradišti. - Foto: paf Přestože okresní město a okolí prodělalo za posledních deset let řadu změn k lepšímu, jsou stále místa, která městům a obcím dělají ostudu. Ať už se jedná o objekty, které majitel získal v restituci a nechává je bez užitku chátrat anebo je příčinou vzniku místa, které působí jako pěst na oko, kulhající kůň byrokracie, nevšímavost a lhostejnost. Píšeme o věcech veřejných a proto i tato rubrika je rubrikou všech čtenářů. Uvítáme tedy i vaše podněty, které snad povedou ke snížení počtu nevzhledných míst v našem okolí. Své tipy volejte na telefonní čísla redakce, případně nás kontaktujte písemně. Můžete využít také e-mailovou adresu kuryr@hitech.cz.

FEJETON Chvála domova

Jsme stejně lhostejní jako před deseti lety? KOMENTÁŘ Deset let po pádu reálného socialismu mohou být komunisté nanejvýš spokojeni. Perestrojka se totiž zdařila víc, než by si kdokoli na jejím startu byl ochoten vůbec připustit. Úvodem tedy srovnejme tehdejší zanedbatelnou podporu myšlenek a vedení "strany" mezi prostým lidem se˙současným stavem volebních preferencí, které činí bratru něco přes 20 %. Ano, jsme hodně naštvaní, ale to snad není to pravé produktivní řešení. Buďme naštvaní, ale spíš zdravě, a to zejména sami na sebe či lépe na svou vlastní lhostejnost. A byla u toho právě i naše lhostejnost a mlčení, které umožnily oněm lidem zvláštního ražení, aby se dokázali obdivuhodným způsobem přetransformovat z˙politické do ekonomické sféry, a tím si udrželi vliv a moc v˙této zemi. Když se před deseti lety ozývaly hlasy, které nesměle podotýkaly, že odpuštění je možné, ale spravedlnost vyžaduje kvůli narovnání stavu věcí i jakýsi trest, tu se najednou vynořil z˙trávy jeden politik se slovy, že onu trávu slyší růst. Naivně jsme mu uvěřili a bylo zaděláno nebo lépe řečeno poděláno. Dnes už s˙odstupem času můžeme jen pozorovat, že jsme si vytvořili další několikagenerační trauma ne nepodobné tomu poválečnému se sudetskými Němci. Demokratický systém v˙podobě volné parlamentní soutěže politických stran jsme beze slova (k˙údivu všech civilizovaných zemí) a v˙rekordně krátkém čase dokázali vylepšit k˙obrazu svému, že se z˙něj pomalu stává zastydlá zkamenělina, která je téměř neschopná učinit rozhodné kroky směrem do Evropy. Chtěli jsme svobodu a opravdovou občanskou společnost, tu máme, ale chybí jí to podstatné, co jí má tvořit - skuteční občané. Se slovy typu "my už to nevytrhneme" hážeme všechno (především svou vlastní zodpovědnost) na záda generacím, které přijdou po nás, protože alibisticky předpokládáme, že oni musejí být přece automaticky lepší, než jsme my. Ale kdo je k˙tomu vychová, kdo jim půjde příkladem? Jsme naprosto stejní jako před deseti lety, jen ta přestavba se nám vydařila. Můžeme si říkat, co chceme, jezdit, kam chceme, hlady také neumíráme. Co chtít ještě víc? Odpovědět si musí každý sám. Ve světle výše napsaného si dnes sáhněme s˙odstupem času na srdce a připusťme si myšlenku (pro někoho snad kacířskou). Totiž: nezveličujme příliš ve svých očích, ani ve vyprávění svým dětem, poklidný převrat z˙listopadu 89. Protože to mimo jiné byla zejména česká národní malost, vychytralost a švejkovství, které vedlo k˙tomu, že všechno tehdy proběhlo relativně hladce, a že jsme se tenkrát všichni neutopili ve své vlastní krvi. Milan Kup

Anketa Myslíte si, že bude tento rok pro lidstvo posledním, tak jak o tom hovoří některé předpovědi ? Petr Hrudňák - 19 let, student Myslím si, že žádná katastrofa lidstvu nehrozí. Zprávy o konci světa mi připadají přinejmenším úsměvné. Samozřejmě že jsem různé poplašné zprávy o konci světa četl, ale neberu je vážně. Václav Keller - 67 let, důchodce (foto na přání nezveřejňujeme) Podle mne žádná katastrofa naší planetě nehrozí. Pokud si ji ovšem nezpůsobí lidstvo samo. Ale konce světa se nebojím, to je nesmysl. Petr Zelinka - 35 let, nezaměstnaný Samozřejmě že ne. Bude to rok jako každý jiný. Předpovědi různých Nostradamů a Sibyl nemají podle mne žádné opodstatnění. Jaroslava Drgáčová - 47 let, mistrová Já se těch předpovědí nijak neobávám. Konec světa, pokud k němu dojde, je určitě ještě daleko. Věřím, že veškeré problémy lidstva se vyřeší k dobrému. Jana Zouharová - 24 let, studentka Já těm zprávám o konci světa příliš nevěřím. Nechám se raději překvapit, jakým směrem se bude lidstvo ubírat. Předpovědi o katastrofě, apokalypse a podobně mě nijak neděsí. Antonín Břečka - 60 let, důchodce Obavu z možného konce světa v roce 2000 mám. Proroctví Sibyly a dalších věštců nelze brát na lehkou váhu. Aspoň já tomu věřím.

DOPISY, NÁZORY  DOPISY, NÁZORY Zůstanou Kunovice i nadále pouhou dědinou? Již několik let požívají Kunovice statut města. Město je obecně chápáno především jako obytná osada, která vznikne na základě dostatku pracovních příležitostí. Společnosti, které práci nabízejí, jsou také tím, co město prezentuje a dělá mu potřebné jméno. Neméně důležitým dílem se na tomto důležitém faktoru podílí také sport a kultura. Kultura je pak určitě tou nejméně vděčnou součástí toho, co dělá město městem. Její jedinečnost spočívá v tom, že peníze, které se do ní vkládají, se jen málokdy vrátí. Jinými slovy - kultura je až na výjimky nerentabilním podnikem. Znamená to však, že by se na ni mělo zanevřít? V kulturních kruzích našeho regionu se pohybuji již delší dobu a proto vím, že je nelehké sladit zájmy obce a aktivit lidí, kteří mají zájem o rozčeření stojatých vod. Ovšem nad situací, která v posledních letech panuje v Kunovicích, mi zůstává rozum stát. Nechci volit silná slova, ale myslím si, že kdyby existovala například soutěž o nejméně kulturní město kraje, Kunovice by jistě obsadily jednu z předních pozic. Za závažný nedostatek považuji skutečnost, že v obci není žádný regulérní kulturní dům. To je přinejmenším zarážející, a když to někomu vyprávím, tak mi dotyčný nechce věřit, že by město s 6000 obyvateli něco takového jako kulturák postrádalo. Vždyť každá sebezapadlejší vesnice takovéto zařízení má. Chápu, že situaci zapříčinil celorepublikový problém - nedostatek financí, situaci je však třeba co možná nejrychleji řešit. Proto navrhuji, aby obec odkoupila nějaký starší, popřípadě i mírně zdevastovaný objekt. Naše skupina mladých lidí je ochotna na vlastní náklady podniknout opravy a následně zřídit z této budovy něco jako kulturní středisko. Mohly by se tu odehrávna menší koncerty, poslechové diskotéky, časem také například promítání amatérské filmové tvorby či výstavy mladých výtvarníků. Uvědomme si, prosím, že dnešní doba je poznamenána obrovskou ztrátou hodnot. Řádí kult peněz, všechno konání překypuje nezdravým materialismem. Tím, že jsou mladí lidé nuceni trávit volný čas pouhým vysedáváním po hospodách, se jen více napomáhá prohlubování duchovní a mravní krize. Každý zkušený psycholog vám potvrdí, že právě nuda a vize nezařaditelnosti a nechtěnosti jsou hlavními příčinami demoralizace jedince, často vedoucí k drogové závislosti. Zamyslete se, prosím, nad mými slovy, která jsou zároveň slovy mnoha mých přátel a vašich spoluobčanů. Doufáme, že naše snaha bude úspěšná a Kunovice se postupně stanou městem s velkým M, o kterém se už nikdo neodváží tvrdit, že je to - v uvozovkách - stále jen dědina. JAROMÍR OREL ml., KUNOVICE

První slovácké spořitelní družstvo si za svými slovy stojí Negativní trend problémů družstevnictví vstoupil i do nového roku. Víme, že napětí kolem kampeliček potrvá ještě minimálně do doby, než bude přijat nový zákon a než budou normalizovány ekonomické a společenské vztahy uvnitř jednotlivých družstev. Je zřejmé, že tento proces není jednoduchý a díky tomu budou média stále tvrdě útočit na psychiku všech občanů. Otázka zní: "Četli jste, slyšeli nebo viděli ve veřejných sdělovacích prostředcích nějakou pozitivní informaci o kampeličkách?" Odpovím slovy jistého redaktora: "Pozitivní reklamy nejsou atraktivní ani zajímavé. Dokonce mohou působit jako reklama. A to není přípustné!" Přesto, nebo právě proto mi dovolte vás informovat o tom, že v našem Prvním slováckém spořitelním družstvu jsou v současné době v plném proudu práce na inventarizaci majetku, závazků a pohledávek, závěrkové práce v účetnictví a probíhá kontrola hospodaření nezávislým auditorem. Na základě prvních výsledků můžeme konstatovat, že k 31. 12. 1999 jsme dodrželi všechny zákonem stanovené limity! Koncem února t.r. bude všem členům zaslán návrh Výroční zprávy o činnosti a hospodaření družstva spolu s pozvánkou na členskou schůzi. Zde bude prostor a čas na konkrétní informace. Rádi uvítáme i hosty, nečleny družstva, protože nemáme co skrývat. Závěrem vás chci požádat o trpělivost, důvěru a pevnou vůli nepodlehnout neustálému tlaku médií. Stále jsme a budeme váš peněžní dům, přičemž slůvko "Váš" je pro nás nejdůležitější. Nenechme si ho vzít. HELENA DOBEŠOVÁ, ředitelka PSSD Uh. Hradiště