Kultura

	Černobílé fotografie na Panském domě
	DOPISY JANĚ
	Rockový klub ano, ne však v kině Máj
	Loučení s prázdninami
	Studenti v lázních
	Ostrožský zámek byl o víkendu v obležení švédského vojska
	Klub Mír má v září nabitý program
	KLÁRA BYLA ZASE V KINĚ
	POZVÁNKA
	POVODEŇ V MUZEU
	Beseda u bigbítu se letos povedla
	Rukodělný kurz v muzeu
	Hradhouse úspěšný
	Co chystá ostrožský Klub kultury?
	Do ARTu lze i bez průkazky
	Vstupné dobrovolné!!!
	HUDBA Z REGIONU - TICHÁ DOMÁCNOST

---

Černobílé fotografie na Panském domě UHERSKÝ BROD (bsm) Slavnostní vernisáží výstavy Kazachstán - Katolická misie byla po letní přestávce znovu otevřena na Panském domě Galerie Domu kultury. Výstavu dokumentárních fotografií studentky FAMU Aleny Dvořákové a absolventa téže umělecké školy z Prahy Viktora Fischera uvedl jejich učitel Pavel Dyas. Ve své téměř hodinové řeči se vyznal tento známý fotograf nejen ze svého vztahu k Uherskému Brodu, ale také k mladé generaci a zejména svým žákům. Výstava černobílých fotografií, které mladí umělci nafotili během svého dvouměsíčního pobytu v Kazachstánu, vypovídá hodně nejen o životě v této zakavkazské republice, ale také o nelehké práci katolické misie. Návštěvník vernisáže si prohlíží vystavené fotografie. Foto: bsm

DOPISY JANĚ Milá Jano, delší dobu jsem nepsal, byli jsme se ženou a vnukem na dovolené - v Kostelci nad Orlicí. Každé ráno nám chodil pod okny Karel Jaromír Erben. V kostech ruky uzel si nesl (v tom uzlu k svačině nejspíš zelinný pcháč), lebkou občas významně zaštěrchal, zteřelým šátkem nám zamával... Ach nebylo ode mne hezké vnoučka takto strašit. Jenže nás v dětství taky strašívali: jeho Svatební košilí či dusivě krásnou Polednicí, vzpomínáš? Ale Karel Jaromír tam, kde jsme bydleli, skutečně chodíval, dokonce se ta cesta pod našimi okny jmenovala Erbenka, a nedaleko v lese měl dokonce pomník - tam pod borovicí prý sedával a díval se do kraje, viz nápis na balvanu: Viděla jsem kostel nad Orlicí řekou, jakýmsi industrolem zvýrazněný citát z nedokončené básně Věštkyně... Ostatně ten "pomník" našemu, troufám si říct, že českému Puškinovi (bij mne, jestli přeháním) byl za všechny drobné, posypán střepy, starou betonovou totálně rozbitou lavičkou zavalen. No, bída. Když jsme ho s vnoučkem a ženou čistili, všiml jsem si, že v balvanu jsou i nějaké dírky. Zřejmě po upevňovacích šroubcích od bronzové plakety, usoudili jsme. V které sběrně je jí už dávno konec!, řekli jsme si... Abych Erbena Ondráškovi ještě víc přiblížil, chtěl jsem mu koupit něco v kosteleckém knihkupectví, Kytici, pohádky, něco, co by svědčilo o pochůzkách národního buditele po tom kraji. Neměli nic. Nic vhodného. Jenom spoustu drahých knih a encyklopedií. O kamaráčoftu u zbraní SS, o wermachtu a distinkcích SA, v jakési knize pro předškoláky na straně Poznáte je? se na nás plaše usmíval Václav Havel - vedle Hitlera! A tak jsme Ondrovi koupili aspoň Atlas planých rostlin Střední Evropy. Ondra totiž letos absolvoval mateřskou školku a její abiturienti tráví vždy jeden z posledních týdnů v "ústavu" na školce v přírodě, poprvé bez mamin. Ondra tam získal diplom Nejlepší botanik. Poznal pryskyřník, kopretinu, heřmánek, kostival, netýkavku, kakost smrdutý. Když jsme odjížděli z dovolené, poznal i svízel přítulu, rozpuk jízlivý, krvavec toten a pochopitelně též pcháč zelinný. Karel Jaromír by z takové kytice měl asi radost. Paní učitelky, které rozeznají akorát Persil od Colonu, s ním budou mít asi potíže. Ale to už je z jinšího máču, to je už skoro rána pod pás. Mnoho pozdravů od Jaroslava Kovandy

Rockový klub ano, ne však v kině Máj UHERSKÝ BROD (red) - Mnoho protichůdných názorů vyvolává záměr města využít pro rockový klub, který by nabízel brodské mládeži alternativní zábavu pro náročnější publikum, stávající kino Máj na sídlišti Pod Vinohrady. Svůj protest vyjádřila i vedoucí kina Máj, t.č. na mateřské dovolené, a redaktoři místního kulturního čtvrtletníku Torso. Ve svém nesouhlasném stanovisku uvádějí mimo jiné: "Naprosto nelze sloučit provoz kina bez omezení nejatraktivnějšího víkendového promítání s provozem rockového klubu v jediné budově a v jediném sále kina Máj. Kino by ztratilo 2 až 3 dny nejnavštěvovanějších projekcí, čímž by přišlo asi o jednu třetinu diváků. Kino by svým návštěvníkům mohlo jen stěží nabídnout exkluzivní program sítě art kin a filmových klubů. Většina rockových klubů si přivydělává prodejem alkoholických nápojů a cigaret. Proti tomu nelze nic namítat, jen jediné - již dost opotřebené zařízení kina by velmi brzy vzalo za své. Doposud se nenašly peníze v rozpočtu ani na nejnutnější opravy technického vybavení (viz ubohý pohled na zchátralou vlhnoucí budovu), že by přišel kouzelný dědeček a těsně před spadnutím budovy daroval pár všemocných zlaťáků? Rovněž nerozumíme absurdnímu úmyslu umístit rockový klub do centra téměř nejhustěji obydlené zóny, na sídliště. Stačí vyslechnout zkušenosti z provozu jiných rockových klubů v okolních městech, co lze předpokládat u podnapilého návštěvníka po vynikajícím koncertu kolem jedné hodiny noční. Bylo by hluboce amorální a navýsost neprozřetelné umístit kino do naprosto nevyhovujících prostor malého sálu Domu kultury (neodhlučněnost, omezená kapacita, neslučitelnost s provozem a programem DK, nepříliš pohodlné a příjemné prostředí atd.)." Na závěr pisatelé dopisu shrnují: "Je nabíledni, že nejen kino Máj (střecha, boční zdi, interiér, promítací technika), ale celé nám. 1. máje potřebuje už léta investice nemalé a že by mělo být v zájmu nás všech, aby si město J. Á. Komenského zachovalo tak důležitou (kulturní) instituci, jakou kino nepochybně bylo, je a bude. Tento text nechť je tedy především chápán jako snaha o trvalé a tvůrčím způsobem rozvíjené zachování klasického kina v Uherském Brodě. Je prioritou města, stejně jako nás všech, aby se začalo uvažovat o vybudování moderního, evropskému standardu odpovídajícího multimediálního sálu. Je jasné, že rockový klub pro alternativní kulturu v Uherském Brodě chybí už několik let, jistě i provozovatel takového klubu by uvítal místo na periferii města, nerušené obytnými domy, normálním lidským žitím. Věříme, že takové místo existuje. Není možné ho nenajít," píší v protestu Lenka Bartošová, Pavel Procházka, Karel Gregor a František Lekeš.

Loučení s prázdninami UH. BROD (bsm) - S letošními prázdninami se rozloučil minulý týden Dům kultury v Uherském Brodě. Na středeční "Tečce za prázdninami" na hvězdárně několik desítek školáků nejprve besedovalo s vedoucím hvězdárny Rostislavem Rajchlem nejen o zatmění Slunce. Filmové pohádky zaujaly spíše ty malé, ale závěrečný táborák s písničkami a opékáním špekáčků nadchl všechny.

Studenti v lázních LUHAČOVICE (bsm) V rámci festivalu Divadelní Luhačovice, který zde probíhal minulý týden, se mohli návštěvníci tohoto lázeňského města setkat každý den odpoledne se skupinou mladých herců v divadelních kostýmech. Studenti čtvrtého ročníku brněnské Janáčkovy akademie múzických umění zde vystupovali s představením nazvaným Divadlení na prameni. Vystoupení bylo z velké části improvizací, do které se snažili mladí herci vtáhnout i kolemjdoucí, mnohým pacientům i návštěvníkům lázní tak zpestřili pobyt.

Ostrožský zámek byl o víkendu v obležení švédského vojska Ostrožský zámek byl v sobotu pod těžkou palbou. Foto: mnw UHERSKÝ OSTROH - Do hustého kouře se v sobotu zahalil zámek v Uherském Ostrohu. Stejně jako v minulém roce se zde totiž konala rekonstrukce historické události - obléhání ostrožského zámku Švédy. Téměř desítka skupin historického šermu v čele s místními šermíři z Memento Mori se před zámkem utkala stejně jako před staletími skuteční bojovníci o jeho nadvládu. "Nevíme přesně, zda tato bitva probíhala úplně přesně tak, jak jsme to předváděli my," říká vedoucí skupiny Memento Mori Pavel Jurčeka, "jisté je, že se odehrála v létě 1645. Prameny se sice v datu trochu rozcházejí, ale čerpáme ze skutečných událostí." Celá akce začala přibližně v pět hodin odpoledne, když "Švédové" zahájili útok dobovými děly a mušketami na zabarikádovaný zámek. Přihlížející diváci byli doslova ohlušováni neutichajícím duněním salv. Střílelo se jak na zámek, tak i ze zámku a vojáci v dobových kostýmech padali na dlažbu. Tentokrát, samozřejmě, jenom jako. Příliš mnoho šermířských výkonů si diváci bohužel neužili. "Bylo to jednak tím, že tady bylo více různých skupin, které se navzájem příliš neznaly," vysvětluje Pavel Jurčeka, "ale bitvy již tenkrát vypadaly jinak než dříve. Pokud byly v zásobě pušky a děla, používaly se. Kontaktní souboj je mnohem nebezpečnější a probíhal pouze pokud došel prach nebo když se povedl průlom a pušky byly vystřílené. Oporou každé jednotky byli mušketýři a dělostřelectvo. Dnes se taky bojuje pomocí samopalů, a ne bodáků." I přes malé množství šermířských výkonů byla sobotní bitva v Uherském Ostrohu velmi pěknou podívanou. Už jen množství lidí v dobových kostýmech a replik historických zbraní bylo obdivuhodné. Podle Pavla Jurčeky bylo přibližně za tři čtvrtě hodiny vystříleno asi patnáct kilogramů střelného prachu. Skupina historického šermu Memento Mori plánuje podobnou akci i na příští rok. "Pokud nám město vyjde vstříc, určitě obléhání zopakujeme. Od sponzorů už ani nic nechceme, protože nám stejně nikdo nic nedá," dodává s úsměvem Jurčeka, "všechno jedeme, jak se říká, na vlastní kapsu." Pokud jste letos obléhání ostrožského zámku zmeškali, určitě si jej nenechte ujít příští rok. MICHAL NOWAK

Klub Mír má v září nabitý program UH. HRADIŠTĚ - Prázdniny skončily, uherskohradišťský klub Mír se opět probouzí z "letního spánku" a rockoví fanoušci si zde opět přijdou na své. Již tento pátek se mohou příznivci tvrdé muziky přijít do klubu Mír podívat na koncert jedné z nejlepších uherskohradišťských metalových kapel Rudé kostry s frontmanem Markem Podolinskim. Společně s Kostrami zde vystoupí také Sad Harmony z Velké nad Veličkou. V září nás čeká ještě několik zajímavých koncertů. Příští týden bude na Míru vystupovat legendární Jablkoň. Hudbu této formace není možno "zaškatulkovat". Prochází napříč celou hudební scénou a návštěvu tohoto koncertu by rozhodně žádný hudební fajnšmekr neměl vynechat. Prostor v klubu Mír dostanou v září i méně známé domácí kapely Leden, Nápojový lístek a DMC. Na konci září přijedou do Hradiště valašské skupiny Ciment a Rauš. Nebude zde chybět ani poněkud odlišný žánr v podání formace Neřež a stále více oblíbeného Cymbelínu. Ochuzeni nebudou v září ani příznivci divadla. Opět k nám totiž přijede divadlo Sklep, tentokrát se svým nejúspěšnějším dramatem Mlýny, známým především z televizního zpracování. V programu Míru na září figuruje také večer s režisérem Břetislavem Rychlíkem a jeho filmem Jeden rok, takže si zde vybere snad opravdu každý. Proto neváhejte, a opět se přijďte bavit na Mír. MICHAL NOWAK

KLÁRA BYLA ZASE V KINĚ Saló aneb 120 dní Sodomy Vítejte ve světě, kde vaše nejtajnější erotické fantazie jsou stejně nevinné jako maminčiny představy o nich. V pekle, jenž je rájem rozkoší pocházejících z brutality. Z přehlídky zvrhlých kousků a nechutností markýze de Sade si mohou odnést nové nápady pro obohacení sexuálního života pouze silně perverzní jedinci a nás ostatní připraví o poslední kousek naděje ve formě věty "Je to jenom film" režisér P. P. Pasolini hned v úvodní třetině. Snad proto, že původcem týrání a ponižování nejsou mimozemské civilizace ani právě naklonované zrůdy, ale obyčejné sny a fantazie člověka - tedy nedílná součást naší existence. Italské fašistické sídlo ukrývá podivnou společnost. Skupina sadistů si nechala přivézt "čerstvé zboží" - šestnáct neposkvrněných duší a těl, s nimiž se zvrhlé choutky despotických vládců stanou součástí reality. Chtíč určuje denní program. Lidé se mění v otroky, jejich těla v nástroje ukojení, do nichž násilně vnikají cizí údy a výkaly společníků, aby s posouváním hranic brutality umírali v mukách bolesti. Míra násilí určuje sílu vyvrcholení. Naději přináší už jen vidina smrti. Filmu je vyčítáno, že se zaryje do paměti jen díky pestré škále násilí. Kritikům chybí hluboké myšlenky či snad vyšší cíle režiséra, který se skutečně soustředil hlavně na brilantní zobrazení lidských deviací. A pokud oni vidí jedinečnost jen v jeho odvaze průkopníka ukazujícího na plátně, mírně řečeno, nové situace, já poukazuji na jeho přístup k těmto situacím. Nijak je emotivně nepřibarvuje - působí jako nezávislý pozorovatel, kolem nějž proplouvá příběh s lehkostí a bezstarostností, se kterými ve znamení ukojení touhy tyrani měnili sny ve skutečnost. A ta hluboká myšlenka? I peklo je relativní pojem. KLÁRA DOBIÁŠOVÁ

POZVÁNKA Páteční večer v nivnické Besedě bude patřit festivalu rockové hudby 99 rec. Fest Vol. II. V jeho průběhu vystoupí řada více či méně známých skupin jako například brněnská Insania nebo Urschullum ze Bzence. Akce začíná v 19 hodin. -red

POVODEŇ V MUZEU UHERSKÉ HRADIŠTĚ (red) - Ve velkém výstavním sále Slováckého muzea je v současné době instalována výstava Povodeň 1997 ve fotografiích Ladislava Chvalkovského. Jednotlivé snímky dokumentují průběh celé živelné pohromy, která před dvěma lety zachvátila Uherské Hradiště. I přes ničivý dopad povodně zachycují fotografie jistou malebnost zaplavených částí města, obzvláště jeho historického jádra. Mnohé z podobných fotografií byly již v minulosti hojně publikovány, výstava Ladislava Chvalkovského má však oproti jiným ucelenější charakter a skrývá v sobě autorovu uměleckou výpověď a hlubší zamyšlení nad celou událostí. Pokud chcete zhlédnout opravdu neobvyklé fotografie Uherského Hradiště, určitě se do Slováckého muzea vypravte.

Beseda u bigbítu se letos povedla TASOV (mnw) - Již posedmé se v sobotu Topolový háj u Tasova rozezvučel tvrdou hudbou. Probíhal zde festival nazvaný Beseda u bigbítu a v průběhu odpoledne a večera se na pódiu vystřídalo patnáct rockových skupin. "Doposud jsme měli trochu smůlu s počasím," říká hlavní pořadatel festivalu Zdeněk Neuser, "ale i tak sem vždy dvě až tři sta lidí přišlo. Dnes jsme měli na počasí konečně štěstí a snad se to odrazí i na návštěvnosti." Zlatými hřeby programu byly letos v Tasově skupiny Dark a Narajama. "Hodně jsme sázeli také na Frozen Dozen, u kterých zpívá frontman od Electric Blues Bandu. Měli hodně úspěchů jak v Evropě, tak ve Státech." Kromě známých kapel hrály na Besedě i ty méně známé. Velmi dobrý výkon podala například Dying Passion s poněkud neobvyklým složením podpořeným i příčnou flétnou.

Rukodělný kurz v muzeu UHERSKÉ HRADIŠTĚ (red) - Etnografické oddělení Slováckého muzea společně s oblastní Charitou v Uherském Hradišti přichází s další nabídkou pro všechny zájemce o rukodělnou výrobu. Kurzy, které budou tentokrát věnovány výrobkům ze slámy, lýka a loubku, jsou rozděleny do dvou částí. V té první se účastníci kurzu seznámí s výrobou drobných slaměných ozdob a probíhat bude ve dnech 28. září a 5. a 12. října. Druhá část, zaměřená na výrobu drobných ošatek ze slámy, lýka a loubku, se uskuteční 26. října a 2. a 9. listopadu. Vše se odehraje v prostorách Klubu Slováckého muzea ve Smetanových sadech vždy od 16 do 18 hodin. Odbornými "lektorkami" budou mistryně lidové výroby paní Hedvika Moudrá z Věteřova a Miloslava Zatloukalová z Brodku u Konice. Přihlášky a bližší informace budou zájemcům poskytnuty ve Slováckém muzeu ve Smetanových sadech 179 (denně od 8.30 do 16.30 hod.), popřípadě na telefonním čísle 0632/ 556 556. Přihlášky v muzeu přijímají do 20. září (osobně či poštou). Cena kurzu je 250 Kč.

Hradhouse úspěšný Sobotní noc na Buchlově patřila všem milovníkům houseové a techno hudby. - Foto: Milan Zámečník BUCHLOV (zuh) - Druhý ročník tanečního festivalu pod širým nebem Hradhouse 99, zaměřeného na house a techno muziku, proběhl o uplynulém víkendu na Buchlově. Na hrad se sjely stovky nadšenců z České republiky, ale i ze zahraničí, aby strávily sobotní noc v poněkud monotónním rytmu hudby, která dnes hýbe světem. Pro účastníky byly připraveny celkem tři taneční scény. Zahrát přijeli nejlepší čeští dýdžejové, anglický D. J. Fabio PARAS, největší hvězda Hradhousu, ale na Buchlov nedorazil. Den předtím byl totiž hospitalizován v nemocnici. Pořádající agentura však nezaváhala. Mezinárodní účast zůstala zachována. Na místo Fabia přijela do Čech jeho anglická kolegyně. Na Buchlově jste mohli vidět spoustu zajímavých lidí, zhlédnout řadu překvapujících tanečních kreací, vypít hektolitry energy drinků a sníst tuny párků v rohlíku. Na hradě byla minulý rok založena originální tradice, kterou zajisté čeká světlá budoucnost. Techno a house muzika totiž zřejmě jen tak nezahyne.

Co chystá ostrožský Klub kultury? UH. OSTROH (zuh) - Jsou obce, v nichž kulturní život pomalu umírá na úbytě, jsou na druhou stranu takové, ve kterých ještě o nějaké kultuře mluvit lze. Druhým případem je i Uherský Ostroh, konkrétně Klub kultury Morava , pořadatel mnoha zajímavých akcí. "Plány a představy, s nimiž jsem před osmi lety tuto funkci přijímala, byly bohaté. Časem jsem však své úmysly musela několikrát přesít hustým sítem. Nejsou vhodné prostory ke konání některých akcí , není dostatek lidí ochotných obětovat svůj volný čas," otevírá povídání o ostrožském Klubu kultury jeho ředitelka Věra Hendrychová. Ostrožský Klub kultury je příspěvkovou organizací města. Jde o organizaci prodělečnou. I z tohoto důvodu město hledá optimální řešení stávající situace. Poslední slovo však dosud nepadlo. Pojďme se raději věnovat tomu, co Klub chystá v nadcházející sezóně... "V září je pro děti z MŠ a ZŠ připraveno představení "Kniha pohádek", v říjnu to budou tradiční ostrožské hody. V prosinci nebude chybět "Mikulášská nadílka" pro děti na náměstí Sv. Ondřeje a vánoční koncert," vypočítává Věra Hendrychová. V září vypisuje Klub kultury literární soutěž "Poetický zámek 99", po prázdninové pauze se rozjíždí i pravidelné schůzky Klubu dříve narozených. Závěrečnou a zajisté velmi atraktivní akcí bude společné uvítání roku 2000 na náměstí Sv. Ondřeje. Stranou pozornosti všech Ostrožanů nezůstanou určitě ani další akce - 12. září koncert v chrámu sv. Ondřeje konaný u příležitosti Dne otevřených dveří památek, od 14. 11. do 5. 12. bude v zámeckých prostorách instalována výstava fotografií Josefa Brauna . Klub kultury Morava není zřizovatelem žádného zájmového útvaru, s některými však spolupracuje a snaží se je podporovat, mimo jiné i formou poskytování vhodného nácvikového zázemí. Jedná se například o ženský pěvecký sbor Tetky či skupinu historického šermu Memento mori.

Do ARTu lze i bez průkazky UH. HRADIŠTĚ - Začátek nové sezóny ART kina se pomalu blíží. Následující rozhovor s ředitelem Městských kin Jiřím Králíkem by měl být jakousi pozvánkou pro všechny příznivce kvalitního filmu. Pane Králíku, na plakátě ve městě si přečtu, že v kině budou dávat film Poslední pokušení Ježíše Krista... Coby nečlenovi Filmového klubu mi však tento skvělý snímek ujde, protože jsem slyšela, že bez průkazky do kina nesmím. Je to pravda? "Možná tomu tak bylo dříve (Filmový klub existoval v Hradišti již v osmdesátých letech), neplatí to však dnes. ART kino představuje jakousi otevřenou formu Filmového klubu, která je přístupná všem lidem. Rozdíl je v tom, že majitel průkazky (v hodnotě 50 Kč) má navíc možnost platit za filmy mnohem méně. Ten rozdíl činí pět až deset korun za jeden film." V čem je tedy ART kino "jiné"? "Podstatou ART kina je pravidelné promítání dvakrát do týdne, většinou v úterý a ve středu. Dalším rozdílem je to, že se jedná o filmy nějakým způsobem odlišné, po jejichž zhlédnutí by měl divák z kina odejít maximálně uspokojený. Někdy samozřejmě uděláme výjimku a promítneme v klubu i třeba zdařilejší akční film či úspěšnou komedii. Jako příklad můžu uvést snímek Život Briana či komedii s hororovými prvky Ples upírů. V rámci ART kina se rovněž před každým představením pokoušíme divákům předat základní údaje o filmu (zajímavé podmínky, v jakých snímek vznikal, atd.). Dalo by se říci, že takto suplujeme média, která mnohdy právě tyto filmy zcela opomíjejí." Na co se mohou členové i nečlenové Filmového klubu těšit v nadcházející sezóně? "Chtěli bychom každý měsíc zvát do Hradiště nějakou významnou filmovou osobnost, která by následně uvedla svůj snímek. Hned na září je připravena návštěva Břetislava Rychlíka, tvůrce filmu Jeden rok, chystá se k nám i delegace k filmu Kuře melancholik a mnoho dalších. Každý měsíc by se v nabídce ARTu měl objevit i nějaký premiérový snímek. Nezapomínáme ani na opakování osvědčených titulů, připraveny jsou rovněž oblíbené semináře." Děkuji za rozhovor, ZUZANA HÁJKOVÁ

Vstupné dobrovolné!!! Klubovou sezónu zahajuje ART kino 1. září hned dvěma atraktivními tituly. Prvním z nich je britský film režiséra Romana Polanského s názvem PLES UPÍRŮ. Parodie hororových námětů inspirovaná upírskou tématikou zajisté přiláká mnohé. Dalším je legendární satirický snímek HLAVA 22, jehož režisérem je Buck Henry. Film o nesmyslnosti války zaujal již mnohé, stejně jako jeho literární předloha napsaná Josephem Hellerem.

HUDBA Z REGIONU - TICHÁ DOMÁCNOST "Sháníme zpěvačku... Ale černošku!" Někdy kolem desátého října by mělo buchlovicko - mařatické hudební sdružení Tichá domácnost sfouknout na pomyslném dortu jednu svíčku. "Jsme kapela poměrně mladá, tedy co se týče její existence. Nejprve jsem se dali dohromady s bubeníkem Petrem Zelinkou. Ten prošel několika bigbítovými kapelami, ale shodli jsem se na tom, že nemá cenu objíždět zábavy. Místo muziky taneční jsme chtěli začít hrát spíše muziku poslechovou," otevírá povídání o bluesové Tiché domácnosti kytarista Pavel Neoral. Vznikla tedy kapela Tichá domácnost. Její zvláštní název je prý "ze života". Hrají v klasickém obsazení - kytara, sólová kytara, baskytara a bicí. Mají ale v plánu si občas zahrát i tzv. unplugged, časem by rovněž chtěli složení obohatit o violoncello či saxofon. Na koncertech zatím neprodukují muziku vlastní, orientují se zatím na tvorbu básníků Václava Hraběte, Jiřího Žáčka, Františka Gellnera či Pavla Šruta, z těch známějších pak Vladimíra Mišíka, Petra Kalandry či Michala Prokopa. Nějaké vlastní nápady sice jsou, ale nechávají to na příští rok, kdy by alespoň čtvrtinu stávajícího repertoáru (ten dnes tvoří zhruba čtyřicet písní) chtěli nahradit písněmi vlastními. Dalším záměrem kapely je opatřit českými texty například písně Boba Dylana či Johna Lennona. Jejich nejčastějším koncertním působištěm bylo přes léto kamenné pódium v prostorách Lovecké restaurace na Smraďavce. "Bohužel ale je už po večerech dost zima, a tak bychom se potřebovali zašít do nějakého sálu. Uvažujeme o hospodě na Starých Hutích. Nehráli bychom tam samozřejmě pořád jenom my, máme v plánu dát prostor i hostům, které bychom si pozvali. Nemusí to být nutně jen blues, prostor by se našel i například pro dobře odehraný bluegrass. Naší představou je nějaký větší sál oddělený od výčepu. Kdo chce, ten si nás může přijít poslechnout, kdo ne, může zůstat vedle," pokračuje Pavel Neoral. Vy máte 11. září jedinečnou příležitost si Tichou domácnost poslechnout ještě v přírodním prostředí. Stačí přijet na parkoviště pod Buchlov, kde na vás už budou určitě netrpělivě čekat. ZUZANA HÁJKOVÁ