Číslo: 41
11.10.1999
Článků: 102

Titulní
Zprávy
Uherský
Kultura
Tribuna
Souvislosti
Humor
Internet
Multimedia
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1999
Rok 2000


VELKOMORAVSKÝ KURÝR

Uherský Brod

Majitelka bytu na Neradicích více než rok a půl bojuje s plísní
Běženci na hranicích
Ekologové z gymplu na olympiádě uspěli
Konference o regionu
Ve Strání přibývá bytů
Radní města vyslyšeli občany, nepronajmou pozemky města
ZAPERLILI
Japonská klavíristka má ráda Janáčka
Panoptikum města aneb dobový fotoateliér
Jako necař
Filmový cyklus (nejen) pro středoškoláky
Dnes jsem mnohem kritičtější,




Majitelka bytu na Neradicích více než rok a půl bojuje s plísní
UHERSKÝ BROD (bsm) - Skrytá závada na zazděném potrubí v koupelně je s největší pravděpodobností příčinou plísní na zdech dětského pokoje, se kterými se více než rok a půl potýká Eva Gorčíková se svými dvěma dětmi v bytě na Neradicích. Voda unikající z potrubí se dostávala pod podlahu pokoje a vlhkost vzlínala po stěnách a způsobovala plíseň, se kterou si dlouho nevěděli rady ani pracovníci společnosti Regio s.r.o., která obecní byty spravuje, ani firma SAS Uh. Hradiště, která bytovky pro město před dvěma roky postavila, ani vedoucí investičního oddělení MěÚ, která stavbu dozorovala.
Tato závada není jediná, která se v nových bytovkách objevila. Brzy po předání bytů se v nich začaly objevovat různé drobnější i větší závady. Většinu z nich se podařilo během času odstranit, avšak vlhkost a plísně v bytě Evy Gorčíkové nikoli. Dětský pokoj se stal zcela neobyvatelným, plíseň zničila i nový koberec. Bydlení v bytě, za který složila jeho majitelka tři sta tisíc a platí nájemné spolu se službami okolo šesti tisíc měsíčně, neodpovídá této ceně. Vzhledem k neobyvatelnosti jednoho pokoje bylo majitelce sníženo nájemné o dvě stě korun. "Když se situace nelepšila a díky plísním mi dokonce onemocněly děti, požádala jsem přednedávnem město o výměnu za jeden uvolněný byt. Výměnu město neodsouhlasilo, byt přidělili novému nájemci. Místostarosta Nováček mi ale přislíbil, že mi město nahradí vzniklou škodu v celém rozsahu," říká Eva Gorčíková.
Prozatím v bytě probíhá čilý pracovní ruch. Stavební firma uznala reklamaci a snaží se odstranit závadu. "Poté, co přišel nový stavbyvedoucí SASu, se věci pohnuly. Na rozdíl od toho předchozího měl hned zájem závadu najít a odstranit," říká uznale paní Gorčíková. V dětském pokoji pracovníci firmy vybourali zdivo po obvodu tří zdí, vlhkost odstraňují vysoušečem a v koupelně spravují potrubí. "Doufám, že bude závada co nejrychleji odstraněna. Za tak vysoké nájemné, které zde platíme, bychom měli mít bydlení komfortní," říká Eva Gorčíková.






Běženci na hranicích
STRÁNÍ (bsm) - Skupinu 58 osob, mezi nimi osm dětí, objevila pohraniční hlídka ze Strání na ložné ploše avie ve středu 6. října mezi Slavkovem a Dolním Němčí. Vozidlo řídil 28letý cizí státní příslušník. Jednalo se o občany Afghánistánu, Alžíru, Turecka, Srí Lanky a Kosova. Jednadvacet běženců požádalo ihned o statut uprchlíka a byli převezeni do utečeneckého tábora Vyšné Lhoty, jedna žena musela být hospitalizována v nemocnici v Uh. Hradišti, zbylá část uprchlíků byla po zaplacení blokové pokuty vrácena na Slovensko. Pohraničníci zadrželi také 24letého řidiče osobního vozidla, který se na převozu běženců podílel. Oba zadržení muži byli obviněni z trestného činu nedovoleného překročení státní hranice a hradišťský soud je vzal do vazby. Šetření ukázalo, že avia překročila státní hranici mimo hraniční přechod, v prostoru Velké Javořiny.






Ekologové z gymplu na olympiádě uspěli
UHERSKÝ BROD (bsm) - Tříčlenné družstvo Gymnázia J. A. Komenského z Uherského Brodu zvítězilo v šestém ročníku ekologické olympiády žáků středních škol z okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které letos pořádal Český svaz ochránců přírody z Valašských Klobouk. V konkurenci družstev z jedenácti škol prokázali brodští studenti Marek Hodulík s Lenkou Dulínkovou ze 3. ročníku spolu s kvintánem Alexandrem Pospěchem nejlepší znalosti z přírodovědy a ekologie.
"Potěšili mě zejména v praktické části olympiády, v úvodu si nevedli nejlíp. Zato v řešení praktického úkolu byli zcela jistě nejlepší," zhodnotil své svěřence Jaromír Slavíček, který studenty jako biolog už léta na olympiády připravuje.
A v čem spočíval praktický úkol? "Studenti měli navrhnout a obhájit nejvhodnější využití pozemku ležícího na území města s přihlédnutím k hlediskům nejen ekologickým, ale také ekonomickým a společenským (v blízkosti se měla nacházet poliklinika a domov důchodců). Studenti brodského gymnázia zde navrhli po vyhodnocení ankety, kterou prováděli mezi občany města, postavit krytý plavecký bazén. "Já jsem jim o přestávce navrhl několik jiných řešení, ale oni si nakonec našli nejlepší projekt sami. Nedali na mé rady, a to oceňuji," pochválil své svěřence jejich učitel. "Letošní družstvo tvořily děti s tvořivým myšlením, které také umí improvizovat. Marek Hodulík navíc dokáže své názory a postoje výborně obhájit, což není u dnešních dětí moc obvyklé," dodal Slavíček.
Družstvo brodského gymnázia, které se již nyní začíná připravovat na národní finále v Českém Krumlově, by chtělo navázat na úspěchy svých předchůdců, kteří v letech 1995 a 1996 obsadili druhé a třetí místo v republice. Většina z nich dnes studuje na vysokých školách s ekologickým zaměřením. "Věřím, že pro tuto generaci bude ekologie součástí života," řekl na závěr Jaromír Slavíček.






Konference o regionu
STARÝ HROZENKOV (bsm) - Dvoudenní mezinárodní konference pod názvem Obnova venkova v Bílých Karpatech proběhla závěrem minulého týdne ve Starém Hrozenkově. Jednání, které bylo zaměřeno na hledání cest celkového rozvoje regionu Bílých Karpat, postaveného na jeho tradicích a bohatství, se zúčastnila řada představitelů samosprávy, státní správy, mimovládních organizací, odborných institucí a podnikatelů z obou stran česko-slovenské hranice.
Na konferenci se hodně mluvilo o ekonomickém rozvoji vesnických oblastí, komunální politice v životním prostředí a příhraniční spolupráci.
Po skončení konference v pátek odpoledne došlo k založení Euroregionu Bílé-Biele Karpaty a byla podepsána dohoda o přeshraniční spolupráci.






Ve Strání přibývá bytů
STRÁNÍ (bsm) - Celkem pět a půl milionu korun je hodnota čtyř nových bytů, které obec vybudovala jako nástavbu bytového domu. Kromě obce, která investovala ze svých prostředků a s pomocí úvěru 3,5 milionu a státní dotace ve výši více než jednoho milionu korun, se na financování stavby podíleli i noví nájemníci, kteří dohromady složili na dva byty velikosti 2+1 a dva byty 3+1 téměř milion korun. Mají tak na delší dobu předplacené nájemné. "Přesnou dobu předplaceného nájemného musíme vypočítat z nákladů a kalkulace nájemného," říká Antonín Zámečník, starosta obce.
Obec Strání se svými téměř 4 tisíci obyvatel tak zvýšila počet obecních bytů na současných 95, dalších šest bytů přibude v nejbližší době po rekonstrukci bývalé školy. Kromě bytů zde vznikne i nebytový prostor. "Také tyto byty budou financovány obdobným způsobem," upřesnil starosta Strání.
Bytová komise při obecním úřadě přednedávnem aktualizovala seznam uchazečů o obecní byty. "V seznamu bylo zapsáno šedesát uchazečů, dnes evidujeme jednadvacet potvrzených žádostí o byt," uvedl Zámečník, který potvrdil, že i Strání chystá na příští rok prodej některých obecních bytů. "Prozatím provádíme průzkum zájmu o koupi bytu u nájemníků našich bytů," upřesnil starosta.






Radní města vyslyšeli občany, nepronajmou pozemky města
UHERSKÝ BROD (bsm) - Městská rada vyslyšela doporučení zastupitelstva a zrušila své usnesení, kterým chtěla pronajmout pozemky města firmě Kimo na zřízení vjezdu do areálu bývalé Fruty. Zde si chce uvedená firma zřídit čerpací stanici pohonných hmot. "Smlouvu o podnájmu jsme zatím nepodepsali, takže v tomto nevidím žádný problém. Uvidíme, zda se podnikatel neobrátí na soud. Myslím si ale, že by město nemělo takovým způsobem řešit, zda někde bude stát benzinka nebo ne," řekl starosta Ladislav Kryštof.
Uvedené rozhodnutí respektuje požadavek občanů bydlících v blízkosti bývalé Fruty, kteří už nyní trpí značným dopravním ruchem v souvislosti s provozováním velkoprodejny Rojal ve stejném areálu. "Takový provoz a nepořádek, jaký máme v naší ulici, tam nikdy nebýval. Kdyby tam měla ještě projíždět auta k benzince, tak by se tam už vůbec nedalo bydlet," stěžovala si na zasedání zastupitelstva paní, bydlící v Zahradní ulici.
Rozhodnutí rady je dobrým signálem směrem k občanům města, jejichž zájmy by radní měli prosazovat.






ZAPERLILI
Na 9. zasedání městského zastupitelstva v Uh. Brodě:
"Já si myslím, že není tak velký rozdíl mezi byty a nemocničními pokoji," řekl starosta Uh. Brodu Ladislav Kryštof, který navrhoval, aby se s pomocí dotace od státu vybudovaly byty na dětském pavilonu polikliniky a později se využívaly jako nemocniční pokoje.
"Já si myslím, že není dobré plést hrušky s baňama," reagoval na to místostarosta Libor Nováček.
"Já jsem v šoku. Někdo má čas se zabývat takovýma blbostma?" poznamenal Milan Katolický při projednávání návrhu na zhotovení pěti replik hodinového orloje v celkové hodnotě půl milionu korun.






Japonská klavíristka má ráda Janáčka

Klavíristka ze země vycházejícího slunce v sále ZUŠ. - Foto: bsm
UH. BROD (bsm) - Klavírní recitál v podání vynikající japonské klavíristky Yukiko Sawa nadchl minulé úterý obecenstvo v koncertním sálku Základní umělecké školy v dominikánském klášteře. Tato koncertní umělkyně po studiích v Tokiu přešla k profesoru Josefu Páleníčkovi, nejprve na jeho kursech v japonském Kusacu, po získání státního stipendia v jeho třídě na hudební fakultě AMU v Praze. V současné době působí Yukiko Sawa jako sólistka i v komorních souborech a její repertoár je zaměřen na český a slovenský repertoár, zejména na díla Leoše Janáčka.
Také v Uherském Brodě zahrála Japonka díla českých autorů - Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany, ale hlavně skladby Leoše Janáčka, ke kterému se vrátila i v přídavku. Yukiko Sawa měla ve svém repertoáru samozřejmě i díla svých krajanů, která nejsou u nás příliš často k slyšení.
Jediným nepříjemným překvapením pro mnohé návštěvníky byla výše vstupného. Pořádající Dům kultury vybíral 50 korun, což jistě není mnoho, ale zejména někteří důchodci, kteří jsou zvyklí, že na koncerty v sále ZUŠ bývá dobrovolné vstupné, a tak u sebe neměli požadovanou částku, se zlobili, že nemají slevu. Někteří dokonce zklamaně odešli. Byla to škoda, protože koncert měl vynikající úroveň.






Panoptikum města aneb dobový fotoateliér
UHERSKÝ BROD (bsm) - Členové fotokroužku při Domě dětí a mládeže v Uh. Brodě se rozhodli obohatit program brodské pouti o něco úplně nového a jiného a vrátit se aspoň na chvilku do doby dávno minulé. Oděni v dobové kostýmy nabízeli ve fotoateliéru pod širým nebem, v městském parku, možnost vyfotografovat se na památku na tuto událost. "Chtěli jsme se vrátit ke kořenům fotografování na počátku století. Proto jsme vyrobili za pomoci kamarádů dobové kulisy, vypůjčili kostýmy, ve kterých se zájemci mohli nechat zvěčnit," řekl jeden z organizátorů, pracovník DDM Michal Koudelík.
O tuto zcela originální atrakci byl docela slušný zájem, nálada ve fotoateliéru byla po celou dobu skvělá, což ostatně dokazuje i pořízená fotodokumentace. "Akce byla náročná nejen na přípravu, ale také finančně. Proto bych chtěl poděkovat všem, kdo nám pomáhali, a zejména firmám Foto Ivan Láska, Pramen U Kubrtů a Gramo Bistrý, bez kterých by se tato akce neuskutečnila," dodal Koudelík.
Vzhledem k úspěšnosti uvedené atrakce přislíbili její organizátoři, že budou usilovat o výstavu pořízených fotografií a za rok na púti otevřou svůj ateliér pro všechny případné zájemce.






Jako necař
Poslední dobou se až chorobně vztekám. Příčina? Stárnutí? Špatná funkce jater? Nebo že by ono desetileté působení mediálního šumu, ono špilberské ukapávání, které nejednoho vězně dříve dohnalo k šílenství? Např. přijdete do restaurace a objednáte si jídlo. Chcete ovonět, prohlédnout, ochutnat, prohnat po půnebí, výborně!, jídlo je chutné, servírka příjemná, minerálka vzlíná, jíte, a přesto se uvnitř vztekáte. A nevíte proč. Teprve až zavoláte tu servírku, aby vypnula tu reprákovinu, která na vás z televizního (dříve rudého?) koutku hýká, až vypnou tu angloamerickou hodnotu, teprve pak se můžete v klidu věnovat svému moravskému brabci, českému zelí, knedlím na holíčský způsob. A jste na chvilku šťastný?
Ale pak přijdete domů a ze zvyku, z té organizované neopatrnosti, si pustíte zprávy. Ach, kdybyste si pustil i ty dubajské, což dnes s družicemi v týlu není žádný problém, všechny světové stanice mají stejnou skladbu. Proč? Protože všichni chceme být příjemně drážděni cizím neštěstím?
A tak sleduju ten mord, srážku vlaků, záplavu, sucho, ze zdravotnictví: stávku lékařů, stávku pacientů, zvýšenou teplotku prezidenta - a vztekám se.
Anebo: náš život s reklamou.
Probůh, už mně ten hnusný materialismus, starající se jen o otvory, co jich jen na těle je, leze na mozek, stěžovala si mně tuhle jedna nervní známá. Souhlasil jsem. Že mně taky. A proto jsem docela rád přivítal u našich dveří zazvonivší dvě krasavice, které mne hned začaly přesvědčovat na svoji Víru. Leč, sleduje víc jejich rtíky, zoubky, planoucí očka, zpozorněl jsem až málem pozdě, až byla málem noha v nohávu. Pozdě, ale přece. O moji víru navrtanou pochybnostmi nestojím, a ta Bezmezná si milost ke mně nenašla... v duchu jsem těm slečnám řekl, a zas bylo o jednoho jehovistu míň.
A jen odešly jehovistky, vzpomněl jsem si, že mám jít na besedu do kafírny s jedním anglickým spisovatelem českého původu, s mým přítelem z mládí. To bude výborné, třeba si na tebe vzpomene, dáš si džusík...
Byla to výborná beseda (ruce jsme si před publikem podali), akorát já jsem se ke konci zas nepřiměřeně vztekl. To když se ten věhlasný autor divil, že u nás narůstají preference komunistům. Copak už jsme zapomněli?!
Nezapomněli, ale vysvětluj to někomu, kdo už je půl roku na podpoře, jsem příteli odpověděl. Načež on replikoval, proč jsme my Češi tak málo adaptabilní a nechodíme třeba na žně do Německa, nebo na třešně. Poláci to prý už pochopili...
P. S.
Ach, proč už ne rovnou za podruha či za služku (operku?) do Rakús či jinam do EU, proč ne už rovnou jako krkonošský necař čili síťkař čili parukář blahé paměti - a pěšky! - nejít třeba prodat svoje vlastní vlasy do Vídňa?!
P. P. S.
Jsem se zas (chorobně?) vztekl.






Filmový cyklus (nejen) pro středoškoláky
Kino Máj 14. října v 19.30 FARGO (USA - 1996)
- barevný / kriminální / anglická verze / české titulky / 97 min.
Ocenění: Oscar za původní scénář pro bratry Coeny a Oscar za hlavní ženskou roli pro Frances McDormandovou, Cena za režii na MFF v Cannes 1996, Cena BAFTA za nejlepší režii, Cena americké Národní filmové rady v kategoriích nejlepší režie a herečka, Cena Kruhu newyorských filmových kritiků za nejlepší film a Cena Asociace losangeleských filmových kritiků za nejlepší scénář.
Scénář: Ethan a Joel Coenové.
Režie: Joel Coen
Hrají: Frances McDormandová, Steve Buscemi, Peter Stormare, William H. Macy a další.
Cynický thriller Fargo hvězd amerického nezávislého filmu, bratrů Coenových, je dalším inteligentním diváckým filmem vzniklým mimo Hollywood. Strohá režie ozvláštněná černým humorem a vynikající scénář vycházející ze skutečné události (ta se odehrála v Minnesotě v roce 1987) ukazují, že bratři Coenové jsou stále schopni bravurně střídat styly. Výtvarně příběhu dominují nekonečně bílé, zasněžené plochy bez obzoru. Vyprávění o lidské chamtivosti a jednom zfušovaném únosu se odvíjí ve třech propojených liniích, sledujících počínání všech hlavních postav. Soustřeďuje se na pečlivé vykreslení jednotlivých charakterů a na specifickou atmosféru snímku, ve kterém všichni mimo jiné stále jedí a dívají se na televizi. Příběh se povětšinou odehrává "na cestě" a jeho ozvláštněním jsou i severská příjmení téměř všech postav (dle bratrů Coenových, pocházejících právě ze státu Minnesota, je zde silná skandinávská přistěhovalecká menšina).
Režisér Joel Coen se narodil 29. 11. 1954 v Minneapolis v Minnesotě (USA). Spolu s bratrem Ethanem (21. 9. 1957) začínali s amatérskými "superosmičkovými" filmy a pokračovali psaním scénářů. Joel vystudoval film na New York University. Spolu s Ethanem, který absolvoval filosofii, nakonec spojili rodinné síly a stali se nejúspěšnějším tandemem amerického nezávislého filmu. Zatímco starší bratr režíruje, mladší se věnuje produkci a společně píší scénáře. Jejich snímek Barton Fink získal Zlatou palmu na MFF v Cannes.






Dnes jsem mnohem kritičtější,
říká Maťo Ďurinda z Tublatanky
UH. BROD - V roce 1983 absolvovala své premiérové vystoupení slovenská skupina Tublatanka na přehlídce nejvýznamnějších amatérských skupin Mladá vlna 82. Historie vzniku této hardrockové skupiny je jako vystřižená z bigbítového slabikáře: tři muzikanti, kteří se předtím poznali, se s vervou pustili do splnění velkých snů. Autory většiny skladeb jsou zpěvák a kytarista Maťo Ďurinda a textař Martin Sarvaš.
O téměř deset let později píše prestižní mezinárodní časopis Metal Hammer o Tublatance: "...jsou to skuteční hrdinové melodického hard rocku v Československu. Zpěvák je fantastický. Skupina si takřka pohrává s publikem, rozpaluje a chladí baladami, jak se jí zachce. Celý stadion tleská společně s kapelou a u pomalejších skladeb zpívá každé slovo. Nezapomenutelný koncert. A dejte na naše slova - o Tublatance budete ještě mnoho slyšet." Tolik Metal Hammer.
Skupinu Tublatanka přivítala sportovní hala v Uherském Brodě první říjnový pátek a spolu se skupinou Reflexy se podělili o hodovou rockovou veselici. Lídr skupiny Tublatanka Maťo Ďurinda poskytl exkluzivní rozhovor Velkomoravskému kurýru.

Proč už nehrajete v krojích?
V krojích nehrajeme od doby, kdy odešel ze skupiny Ďuro Černý s Pa–om Horváthem. Byla to tradice původní sestavy. Nechtěli jsme se do toho stylizovat násilím. Situace na Slovensku v době, kdy přišli do kapely noví členové, byla napjatá, mohli by nás označit za nacionalisty. To jsme nechtěli.

Tak jste si mohli půjčit naše kroje moravské.
To je dobrý nápad. Škoda, že jsme na to nepřišli dřív.

Po rozdělení společného státu zmizela téměř z naší televize a rádia slovenština. Necítíte od českého publika jazykovou bariéru?
Na koncertech určitě ne. Lidé zpívají naše písničky, a to nás těší. Bariéra ale tady je. Když mluvím na člověka, který má méně než dvanáct let, tak mi nerozumí. V televizi nejdou naše filmy a seriály. Bariéra je ale jenom ze strany Čechů a Moravanů. Slovenské děti česky rozumí, protože u nás se vaše filmy a pohádky pouští.

Jak se vám hraje na Moravě?
Dobře. Rádi sem jezdíme, jsou tu příjemní lidé. Zdá se mi, jakoby tady zaspal čas, jakoby to tu bylo všechno o dvacet let pozadu, co se týká mentality, která je nezkažená. Když jsem říkal v Bratislavě, že budu hrát v Uherském Brodě, tak mi kamarádi radili, abych si tu koupil nějakou krásnou zbraň. Zbrojní pas mám, doba se přitvrdila.

Písnička, kterou jste hráli nedávno v Carusošou, šla hodně do komerčna. Není tu snaha zalíbit se všem?
V Carusošou bylo třeba zahrát písničku chytlavou, která by nebyla ortodoxně rocková. Byla to písnička z Velké ceny Eurovize, se kterou jsme reprezentovali Slovensko v irském Dublinu.

Zanedlouho uplyne desáté výročí sametové revoluce. V tu dobu se držela na špičce hitparád vaše písnička Pravda vítězí. Co se od té doby změnilo ve vašem životě?
Čas uběhl jako voda. Doba se změnila a je pro mnoho obyčejných lidí i muzikantů těžší. Jsme o deset let starší, ale o to zkušenější. Změnil se náš úhel pohledu, jsme mnohem kritičtější ke všemu, co nás obklopuje. Vadí mi netolerantnost lidí, podvody jak v Čechách, tak na Slovensku. Co je to za dobu, kdy jsou lidé k sobě tak zlí?

Připravujete novou desku?
Máme nové věci. Nechceme to dát na pulty dřív, než dozraje čas. Vyjde příští rok.

LIBOR VELAN






Velkomoravský kurýr
Regionální týdeník okresu Uherské Hradiště
č. 41     ze dne   11.10.1999
Vaše připomínky a náměty posílejte na E-mail redakce: kuryr@hitech.cz


Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund

www.hradiste.cz