Uherský Brod

	Mimořádné zastupitelstvo se bude potřetí zabývat "Tučňákem"
	Květinový den
	Budování zóny pokračuje
	Město převzalo provozování internetu v brodské knihovně
	Sokoli připravují župní slet
	Japonští podnikatelé v Brodě
	Štve mě, když nevím, co přesně zvířeti schází, říká Martin Petrlík
	Noty si nosím v hlavě, říká František Kočica
	Bibliofilie v Galerii K
	Sdružení vydalo Almanach
	KNIHA TÝDNE
	HITPARÁDA
	Soutěž o vajíčko má vítěze
	Generálka se vydařila
	Neděli znesvětiti budeš?

---

Mimořádné zastupitelstvo se bude potřetí zabývat "Tučňákem" UH. BROD (mva) - Návrh na svolání mimořádného zasedání městského zastupitelstva podali opoziční zastupitelé (Klub nezávislých, DEU a KSČM). To se uskuteční ve středu 17. května ve 14 hodin v Domě kultury. Bude to již třetí zasedání zastupitelstva, které se bude zabývat problematikou zrušení mateřské školky U Tučňáka. Jak Kurýru sdělil Milan Katolický (KSČM), jde o to, znovu iniciovat rozhodovací proces, který musí každý zastupitel podstoupit nejprve sám se svým vědomím a svědomím. "Nepředpokládám, že by se projednávaly nové argumenty. To hlavní pro a proti zrušení školky už zaznělo. Půjde jen o širší a hlubší vysvětlování a jistě dojde k dalším návrhům na řešení využití prostorů bývalých jeslí na Obchodní," domnívá se Katolický. V celé kauze existuje několik přístupů a pohledů na věc. Místostarosta Jan Kočař tvrdí, že kapacita MŠ je větší než skutečná potřeba, počet dětí bude ubývat a tento rozpor je třeba vyřešit zrušením. Podle místostarosty Stanislava Zápecy je výchova dětí právem a povinností rodiny, která se musí svobodně rozhodnout, zda se o dítě sama postará, svěří je do péče rodinných příslušníků, najme si personál nebo využije nabídky umístit dítě do jakéhokoliv městského zařízení. Jinak se na věc dívají rodiče, kteří říkají, že současný stav rodičům i dětem vyhovuje, je optimální a není důvod, proč jej měnit. A opozice zdůrazňuje, že situaci je třeba řešit, ale je nezbytné brát v úvahu stanoviska občanů, i další možná řešení. Na posledním zasedání městské rady se vyhodnocovaly přehledy dětí, které přišly k zápisu do všech školek v Uh. Brodě mimo Tučňáka. "Na příští školní rok je zaevidováno 515 žádostí. Stávající celková kapacita míst ve školkách je 625. Po zrušení Tučňáka se kapacita sníží na 555 míst, ale i přesto zbude 40 míst volných. Rodičům dětí z Tučňáka už jsme rozeslali dopisy," uvedl Kočař. Starosta Ladislav Kryštof předpokládá, že v souladu s jednacím řádem na mimořádném zastupitelstvu nebude prostor pro diskusi. "Jestli ve věci Tučňák dojde k nějaké změně, nemohu říct. Dopředu se nedá nic vyvrátit. Městské zastupitelstvo je nejvyšší orgán, čili rozhodne." Zápeca s Kryštofem souhlasí a Kočař už se k věci nechce vyjadřovat. Milan Katolický je přesvědčen, že nově vyvolané hlasování o MŠ U Tučňáka bude testem, jak jednotliví zastupitelé prosazují vůli svých voličů. Lenka Rožňáková a Dana Balajková z petičního výboru rodičů děkují všem, kteří připojili podpis, za podporu a doufají, že se mimořádného zastupitelstva zúčastní co možná nejvíce občanů Uh. Brodu.

Květinový den UH. BROD (mva) - K mezinárodnímu dni boje proti rakovině uspořádala Liga proti rakovině počtvrté Květinový den. Jednalo se o celostátní propagační akci, letos zaměřenou na problematiku zdravé výživy. Desátého května si i lidé v Uh. Brodě, kterým není lhostejné jejich zdraví, za jakoukoliv částku od dvaceti korun mohli koupit žlutý kvítek s oranžovou stužkou. Ten symbolizuje květ léčivé byliny - měsíčku zahradního - a také žlutý kvítek z Foglarových Stínadel. Akci v Uh. Brodě jako jediní v okrese již podruhé zorganizovali Skauti se svou vedoucí Zdeňkou Mikličkovou. Skauti chodili po městě v tříčlenných hlídkách a oslovovali kolemjdoucí. "Dřív jsem rakovinu vnímala jen vzdáleně, ale když nám na ni před časem zemřel spolužák, uvědomila jsem si, že se to týká i mne. Proto jsem si kvítek koupila," řekla Kurýru Jarmila Kostelníková. Deset zaplombovaných pokladniček s registračním číslem pak skauti odevzdali v místní pobočce IPB, která peníze přepočítala a odeslala na konto Ligy. "V loňském roce jsme objednali pět set květinek a zájem o akci byl tak nečekaný, že jsme je během dopoledne rozdali. Letos jsme z ústředí dostali 2500 kvítků. A opět se nám podařilo všechny prodat. Příští rok se pokusíme objednat ještě větší počet," řekla Zdenka Mikličková Na konto Ligy proti rakovině přispěli občané Uherskobrodska částkou 64582 Kč.

Budování zóny pokračuje UH. BROD (mva) - Budování průmyslové zóny poblíž Slováckých strojíren má zase o něco konkrétnější podobu. Město se již dohodlo s některými majiteli pozemků, kteří nesouhlasili s výkupními cenami. Uskutečnilo se také jednání s německou firmou podnikající v lehkém automobilovém průmyslu. Ta má zájem postavit v dané lokalitě do konce roku továrnu, která by přinesla práci až osmi stovkám lidí. "Teď záleží hlavně na tom, jak rychle se podaří vyřídit změnu územního plánu a získat územní rozhodnutí," řekl Ladislav Kryštof. Město už má také zpracovanou studii na vybudování inženýrských sítí. Realizace bude stát kolem třiceti milionů. V souvislosti s touto částkou chce starosta navrhnout prodejní cenu zasíťovaného pozemku od 130 do 140 Kč/m2. Nezasíťované pozemky město nabídne za 15 Kč/m2.

Město převzalo provozování internetu v brodské knihovně UH. BROD (mva) - Návštěvníci uherskobrodské městské knihovny se již nemusí obávat, že přijdou o možnost využívat internet. Městská rada totiž na svém posledním zasedání odsouhlasila, že provoz internetu v prostorách městské knihovny převezme radnice. "Dohodli jsme se, že poplatek za každých třicet minut surfování bude dvacet korun, tedy asi šedesát haléřů za minutu. Pro srovnání - v internetových kavárnách se částka pohybuje kolem dvou korun za minutu," řekl starosta Kryštof. Internet v knihovně využívají převážně mladí lidé a studenti, ale roste i zájem starších občanů, pro které je toto mnohdy jediná možnost, jak se seznámit s tímto nejmodernějším a nejrychlejším způsobem komunikace. Firma, která dříve internet v knihovně zajišťovala, nedávno přišla o provozní licenci, protože se zjistilo, že pouze využila prostředků z garančního fondu.

Sokoli připravují župní slet UH. BROD (mva) - Po šedesáti dvou letech, 4. června 2000 se v Uherském Brodě bude konat župní slet. Pořádá jej Sokolská župa Komenského a tělocvičná jednota Sokol v Uh. Brodě. Na sokolském stadionu už čtrnáct dní probíhají rozsáhlé úpravy, na nichž se svépomocí podílejí převážně starší členové. "Bylo potřeba zhotovit nové lavičky, natřít kovové konstrukce a stojany, uklidit odpadky a posekat trávu. Včera jsme také odstraňovali nápisy od sprejerů a namalovali značky," řekla Kurýru dlouholetá členka Sokola Yvona Konečná. Župní slet zahájí průvod z Masarykova náměstí na sokolský stadion, kde proběhne slavnostní program a diváci zhlédnou devět nacvičených skladeb (rodiče s dětmi, předškolní děti, mladší žáci, mladší žákyně, Věrná garda, starší žactvo, ženy a dorostenky, muži, sportovní gymnastika a judo). Župní slety proběhnou v několika městech České republiky a sokolská činnost vyvrcholí XIII. všesokolským sletem v Praze.

Japonští podnikatelé v Brodě UH. BROD (mva) - V úterý 16. května v dopoledních hodinách se na Městském úřadě v Uh. Brodě setkají zástupci japonských firem s vybranými podnikateli z Uherskobrodska. Návštěvu, která by mohla rozjet vzájemnou spolupráci, dohodli představitelé města se zástupci japonského velvyslanectví, kteří se nedávno zúčastnili Dnů japonské kultury. Jak sdělil Stanislav Zápeca, zástupce ambasády s pěti podnikateli a bankéři se v Brodě zastaví při zpáteční cestě od slovenského prezidenta Schustera a půjde o návštěvu na vysoké úrovni.

Štve mě, když nevím, co přesně zvířeti schází, říká Martin Petrlík UH. BROD - Určitě jste už někdy potkali člověka, ze kterého na dálku vyzařuje pozitivní energie a který vás nevědomky nakazí svým optimismem a dobrou náladou, i když jste ten den vykročili levou nohou napřed. Takovým člověkem je bezesporu mladý lékař, který už více než rok pomáhá brodským pacientům. Čtyřnohým, opeřeným i třeba plazícím se. Martin Petrlík je veterinář. Narodil se na Českomoravské vrchovině u Žďáru nad Sázavou, ale do školy začal chodit v Pardubicích, kam se s rodiči přestěhoval. Právě rodiče měli zásadní vliv na volbu synova povolání, i když v úplně jiné souvislosti, než by se dalo čekat. "Vždycky jsem měl rád zvířata, jenomže naši mi zakazovali je mít doma. Tak jsem se natruc přihlásil na střední zemědělskou školu, obor veterina," směje se Martin. Následovala studia na Veterinární a farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Odpromoval před dvěma lety a ještě než zakotvil v Brodě, "odskočil" si na vojnu. V Pardubicích na letišti se staral o sokoly. "O volném místě v Uherském Brodě jsem se dozvěděl na veterinárním semináři, kde jsem se také zkontaktoval s panem doktorem Kaděrou," vzpomíná. Že lidé z malých měst jezdí za prací do velkoměst, je celkem běžné. Ne často se ale setkáte s někým z velkého města, kdo se rozhodl budovat kariéru v moravsko-slovenském pohraničí. "Měl jsem možnost jít pracovat i do Prahy, ale to mě nelákalo. Mám rád přírodu, venkov. Okolí Uherského Brodu i město mě okamžitě okouzlilo. Silně mi totiž připomnělo dětství na Žďársku," tvrdí mladý veterinář. Martin Petrlík je z těch šťastných, kteří mají svou práci zároveň i jako koníček. Když byl však požádán o rozhovor pro noviny, upřímně se zděsil: "Nejsem vůbec ničím zajímavý a navíc mám minimum zkušeností a praxe," přesvědčoval. I přesto, že léčí teprve rok, už pomohl hezké řádce domácích mazlíčků. Kromě psů, koček, plazů, ptáků, králíků, morčat a koní už ošetřoval i sečné rány srnčeti a polámaná křídla bažantům, či volavkám. "Štve mě, když nevím, co přesně pacientovi může být. Leží mi to v hlavě, listuji v knížkách, snažím se na to přijít. Smrt pacienta mne stále ještě dokáže rozhodit," říká. Ani ve volných chvílích se Martin veterinární problematice příliš nevzdaluje. Studuje odborné knihy a literaturu a sám má doma dva psy a kočku. Černý ruský teriér je dokonce šampionem Slovenska. Erdelteriér a kočička jsou vykastrovaní. Kastraci Martin Petrlík vřele doporučuje. "Pokud máte zvíře jen jako kamaráda, ne na chov a není vykastrováno, vlastně ho svým způsobem týráte. Na volání přírody reaguje i panelákový pes či kočka!" Dřív Martin hodně sportoval, teď už mu zbývá čas jen na kolo a běhání se svými psy. Občas stihne i divadlo a kino. Víkendy patří manželce a šestileté dceři, za kterými zatím dojíždí do Brna. "Mám ještě jeden nesplněný sen. Moc bych si přál bydlet ve vlastním malém domku, kde bych mohl mít víc zvířat, třeba i koně. A kdyby to bylo tady, v Uherském Brodě, vůbec bych se nezlobil," říká Martin Petrlík. Markéta Vávrová

Noty si nosím v hlavě, říká František Kočica Nejstarším hrajícím dechovkovým kapelníkem na Slovácku, v Čechách a možná i na světě je František Kočica z Bánova. Letos oslavil osmdesáté šesté narozeniny. V dechovce hraje od svých jedenácti let a má tedy za sebou sedmdesát pět let hraní. Po celém širokém okolí je však známý pod přezdívkou "Vodička". "Lidé na vesnici, pokud je hodně stejných příjmení, si dávají ještě přezdívky, aby se rychleji orientovali kdo je kdo", dodává na vysvětlenou Kočica. K hraní se dostal vlastně náhodou. Bydlí totiž v Bánově naproti kostela, kam se chodili před nepřízní počasí schovávat muzikanti. Měli na to vyhrazenou zvláštní místnost. Malý zvědavý František ohmatával hudebníkům nástroje a oni v něm poznali talent. Po mamince byl z hudební rodiny. Pod dozorem svého strýce začal hrávat a postupně se naučil na trubku, křídlovku, klarinet a další nástroje. V dobách největší slávy hrávalo v bánovské dechovce až dvacet osm muzikantů. Koncem padesátých let dokonce v soutěži slováckých dechovek obsadili první místo a putovní pohár drželi tři roky. Nejhorší období ve svém životě zažil František Kočica v padesátém sedmém roce. Jako soukromý zemědělec odmítl podepsat združstevnění a režim se ho snažil zlikvidovat. Vyhnali jej na tři měsíce do pohraničí. Když se pak vrátil, pracoval dál v zemědělství, ale už ne na svém. Další rána přišla v roce 1969, kdy mu emigroval syn František do Švýcarska. František junior studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Do stejné školy chodil i Jan Palach, který se upálil. V říjnu 1969 dostalo sto dvacet studentů povolení odjed na brigádu do Francie. František junior odjel, ale nedojel. Vystoupil ve Švýcarsku. Žil zde více než tři roky a odmítal se vrátit, protože by ho komunisti uvěznili. Nakonec se seznámil s Američankou a odjel do USA. Za měsíc rodiče Kočicovi dostali zprávu, že se oženil. Dnes se pravidelně rok co rok vrací na Moravu za rodinou a navštěvuje místa svého dětství. Vnuci hovoří s babičkou a dědečkem česky. Za minulého režimu vytrpěl František "Vodička" Kočica hodně. Když mi to vyprávěl, podlamoval se mu hlas. Nebyl v tom žádný sentiment, jenom vzpomínka na dobu, kterou zažil. Dechová hudba Bánovjanka v čele s panem Františkem začala po listopadu 89 hodně cestovat. Hrávali po celé jižní Moravě, v Praze a zvlášť často koncertovali ve slovenských lázeňských městech. "Dneska už bohužel takový zájem není," říká Kočica, který i přes svůj pokročilý věk dokáže zahrát čtyřicet pochodů zpaměti. Za svého působení vychoval hodně hráčů ze širokého okolí. Naučil je hrát na křídlovku a na trubku. O své práci říká, že muzikantské řemeslo musí mít člověk rád a teprve pak něco dokáže. František "Vodička" Kočica dnes nejvíce volného času tráví na zahrádce, kterou s manželkou pečlivě udržují, a užívá zaslouženého odpočinku. Libor Velan

Bibliofilie v Galerii K UH. BROD (mva) - Minulý pátek se v Galerii K uskutečnila další vernisáž. Vladimír Beneš, majitel pražského nakladatelství a galerie Bonaventura, zde vystavuje bibliofilské práce a výběr současné české grafiky, kreseb a obrazů. Vladimír Beneš dlouhou dobu pracoval v Lyře Pragensis a shlédl se právě v bibliofilii. Pak založil vlastní nakladatelství, které letos oslaví už desáté výročí svého vzniku. Dnes spolupracuje s našimi předními výtvarníky i uměleckými knihaři. V bibliofilské produkci představil Beneš novou řadu nazvanou ETHOS. "Snažím se vyhovět i méně movitým zájemcům o kvalitní bibliofilii a právě jim je edice Ethos určena. Od roku 1998 v ní vyšlo už pět svazků a každý rok chceme vydat další dva," řekl Vladimír Beneš. Milovníci a sběratelé krásných knih se mohou setkat s autory, jako jsou Jean Giono, Karel Čapek, Václav Havel, Antoine de Saint-Exupéry, J. A. Komenský, Ilja Hurník a další.

Sdružení vydalo Almanach Uh. Brod (liv) - Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí vydalo Almanach, který dokumentuje činnost sdružení za rok 1999. V úvodním slově se Oldřich Páleníček zamýšlí nad uplynulým časem a získanými zkušenostmi. Předseda sdružení František Slovák rekapituluje výstavní akce, kterých se členové zúčastnili. Rudolf Príbyš přibližuje vznik a vývoj ex libris a grafik Viktor Chrenko píše o začátcích slovenské grafiky. Josef Beneš se ve své filozoficky laděné eseji zamýšlí nad hledáním cest ve výtvarném umění. Almanach dále představuje práci uměleckého soustružníka Antonína Hájka. V obrazové části najdete reprodukce čtrnácti prací výtvarníků sdružení. Vlastním nákladem 50 ks vydalo SVUMSP.

KNIHA TÝDNE Anna a král Elizabeth Handová Anna Leonowensová přijíždí roku 1862 do Bangkoku na pozvání krále, aby vzdělávala jeho děti v angličtině, přírodopisu, fyzice a dalších vědách, které ovládala. Král Mongkut, Rama IV., je velmi vzdělaný, oddaný buddhista, moudrý, tvrdý a rozhodný vládce a vnímavý otec. Anna podlehne kouzlu Siamu. Přes všechnu odlišnost od života v Evropě dochází k poznání, že lidské utrpení je všude stejné a nejmocnějším lékem na ně je láska. Mezi ní a siamským panovníkem se zrodí hluboký cit, který však nikdy nedojde naplnění. Cena: 149,- Kč

HITPARÁDA 1. Jožo Ráž - Jožo 2. Damiens - Svět zázraků 3. Vengaboys - The Platinum Album 4. J. Kirchner - V cudzom meste 5. K. Plíhal - Kluziště 6. S Club 7 - S Club 7 7. Babouci - Ten němčickej kostelíček 8. Fontána pre Zuzanu 3 9. Lucie Bílá - Úplně nahá 10. Scarlet Rose - Holky

Soutěž o vajíčko má vítěze UH. BROD (mva) - Poslední dubnový čtvrtek byla vyhodnocena soutěž o nejpěknější velikonoční vajíčko, kterou vyhlásil Dům dětí a mládeže. Do soutěže se přihlásilo třicet účastníků, a jak potvrdila Jitka Kočicová z DDM spolu s vedoucí školní jídelny a školní družiny, bylo těžké vybrat vítěze, protože všechna dílka byla na velmi dobré úrovni. Soutěžilo se v pěti kategoriích podle věku účastníků. Nakonec zvítězili: Veronika Černíčková (2. třída, ZŠ Na Výsluní), Vítek Haluza (3. třída, ZŠ Na Výsluní), Ivana Vrágová (5. třída, ZŠ Havřice) a Hana Janíková (6. třída, ZŠ Na Výsluní). V kategorii "Kraslice" zvítězila Magda Jurčíková z Uherského Brodu. Vítězná vajíčka jsou vystavena ve výloze U Bartka naproti Panskému domu.

Generálka se vydařila SLAVIČÍN (liv) - Sdružení výtvarníků moravsko-slovenského pomezí uspořádalo 7. května na radnici ve Slavičíně výstavu prací svých členů. První společná výstava k desátému výročí založení sdružení je generální zkouškou na podzimní výstavu, která by se měla uskutečnit v Uherském Brodě. Výstava představila práce z oborů malba, grafika, fotografie a užitná plastika ve dřevě. Krajinu Bílých Karpat představili ve svých obrazech Miroslav Kubiš a Stanislav Knotek. Imaginární nazírání na svět dokládají obrazy Evy Jandáskové a Vlastimila Mahdala. Lepší světy jsou náměty obrazů Jindřicha Kárského. Předseda sdružení František Slovák vystavil šest akrylových obrazů s figurální ženskou tematikou v kubistickém pojetí a Milan Bouda představil cyklus Okna. Slovenský grafik Viktor Chrenko, který se zaměřuje především na ex libris, přivezl ukázku techniky leptu a linorytu. Jako host vystavuje umělecké fotografie Milan Zámečník. Užitnou dřevěnou plastiku reprezentuje Karel Táborský, který ve své práci dbá na využití všech vlastností dřeva. Antonín Hájek představil umělecky zpracované dřevěné dózy, mísy a svícny. Velkým magnetem výstavy je i obří vysoustružené dřevěné vejce, které je vysoké 78 cm a váží téměř 50 kg.

Neděli znesvětiti budeš? Ortodoxní Židé o sabatu nezvedají děti, neotáčejí vypínači, nevaří, natož aby jinak pracovali. Oddávají se tichým modlitbám k Bohu, který tu byl už před Velkým třeskem. My vlažní křesťané slavíme svoji sobotu v neděli, jako bychom se snad zbláznili. Alespoň u nás na Lesní čtvrti ve Zlíně se v ten sedmý den, kdy Bůh odpočíval, se vším a velice nahlas tříská. Pominu-li: že mně každá neděle (stejně jako všední den) začíná budíčkem pinktlich ve čtvrt na šest, kdy usedne na náš "satelit" ranní ptáče strakapúd a jme se do toho plechového lavóru mlátit jak o zobák, načež přijde (práskne dveřma) vnuk Ondra deroucí se k počítači, pominu ty Boží tvory, kteří za nic nemohou. Zato v osm hodin nastoupí do práce jiný Ondra (dům pod naším), který se nedávno oženil - a teď brousí podlahy ve svém hnízdě. Pauzy k popadnutí dechu vyplňuje vrtáním do betonového nosníku. Hned v závěsu začíná svou nedělní šichtu jiný soused (dům nad naším), jemuž povyrostla travička na neúnosných šest cenťáků, a svým postarším mauntfíldem ji tedy oskalpuje. Práce mu jde rychle od ruky a proto ještě přejede živý plot svým zánovním křovinořezem. Mezitím se probral ze sobotního televizního komatu jiný náš soused (dům přes jedno) a vytáhne se svou doma vyrobenou sekačkou do boje s pampeliškami. V době, kdy zasedáme k nedělní polívce s játrovými knedlíčky, je už! ve čtvrtině lánu. Husa se nám tedy příčí v krku. Abychom v klidu dojedli, zavíráme všechny dveře a v oknech ventilačky, vnuk Ondra by nejradši ještě přinesl mech. Po nevydařeném nedělním obědě jdeme proto raději adrenalín uklidnit do lesa. Na tiché pažity porostlé paloučky, mezi bory šumící po skalinách, do tichých hvozdů v hlubokých ráztokách. Chyba lávky. Už na přístupové lesní cestě nás málem zajede blato kolem sebe stříkající lendrouvr a skály nad lesním hřištěm sjíždějí dva blbečci na jamahách. (Nemaje, jak se blbečkům jinak pomstít, častuji je aspoň českými přepisy jejich majetků včetně jejich portfólija, a mají to!) Po návratu z vycházky je to už s nedělí lepší. Kdesi v dáli u konzumu sekačka na jednu strunu vyhrává už ve čtvrti jediná, soused vysavačem vysává prach z parket, zato v domě naproti: novinka!: každou půlminutu se žalostně rozvyje opuštěný pes. Soused z domu naproti šel prý do kina. Abych si tedy zachoval zdravý rozum a neokoralý cit, což považoval malíř Alois Fišárek za hlavní terno lidského života, šli jsme se sousedem, který dosekl a dostříhal, a s vnukem Ondrou na jedno a na sprajt do zahrádky před Garáž, což je málem hospoda. A jak na potvoru lítal kolem jeden blázen v embesu, túroval tu popelnici snad stotřicítkou. Nezachoval jsem zdravý rozum a když jel kolem podruhé, vlítl jsem mu do cesty. Zastavil. Sice nárazníkem málem o můj pupek, ale zastavil. Jasně, že jsem nic nevyřešil, jasně, že jsme se navzájem poslali do neosvětlených míst, ale mně se ulevilo. Z tohoto úhlu pohledu je tedy asi nejlepší řešení sibiřská zima: Z dálky pěti set verst se tou obrovskou mrazivou vývěvou nese jen cinkání zvonku na krku prostředního děkabristy...