FC Synot postupně buduje tým pro nejvyšší soutěž, kam kolo za kolem nakukuje více a více. FC však neznamená pouze kádr hráčů, ale také kádr funkcionářů tvořících management klubu. Ten dostal v loňském kalendářním roce posilu z nejvýraznějších televizního komentátora, ale také bývalého hokejového skauta Jana Slepičku, který má v FC Synot na starosti public relation.
Pane Slepičko, máte za sebou řadu zkušeností nejen zpoza komentátorského mikrofonu, ale také z hokejového a fotbalového zákulisí. Co Vás přivedlo k nám, na Slovácko?
"Znám se téměř pětadvacet let s panem Valentou seniorem, i když ne ze sportovního prostředí. Teď jsme se znovu setkali při našich podnikatelských aktivitách. Až při našem rozhovoru jsem zjistil, že pan Valenta je ten Valenta, který vlastní FC Synot. Předtím mě to ani nenapadlo, protože jsme se znali z jiné části naší země."
Prošel jste více sporty, proč jste nakonec zakotvil právě u kopané?
"Myslím si, že manažerská činnost má obecné rysy, takže není nezbytné, aby člověk působil pouze u jednoho druhu sportu. Naopak si myslím, že může být výhodou, když se člověk dokáže podívat na věc z jiného úhlu pohledu, než když daný sport aktivně provozoval. Myslím si, že sport u nás obecně vzato stále doplácí na to, že je podněcováno společenské hledisko. Mám zkušenosti ze zámoří, kde jsem působil jako skaut NHL, a právě tam je sport společenskou záležitostí. Pokud se podaří, abychom se i u nás dívali na svůj tým s určitým nadhledem, a ne jen pod vlivem honby za body, pak si myslím, že se podaří celkově posunout náš sport nahoru. A zde by se mohli uplatnit lidé z jiných "profesí" a nejen ti, kteří fotbal aktivně hráli."
Jak chcete pozvednout společenskou úroveň přímo v FC Synot?
"Hráči si budou muset zvyknout, že život v klubu není jen absolvování hodinového tréninku a jednou za týden nastoupit k utkání, ale že klubový život bude mnohem bohatší a budou mít vůči svému klubu i jiné povinnosti než jen fotbal. Klub bude připravovat pro fanoušky různé akce, do kterých bude zapojovat i hráče. Zkusili jsme určitý pokus, kdy jsme uspořádali, klubovou akci pro manželky hráčů, a najednou se ukázalo, na což jsem v Kanadě nebyl zvyklý, že manželky nemají zájem o dění v klubu. Za mořem žijí klubem celé rodiny, v našich krajích je to absolutní novum. Myslím, že časem se to musí změnit, a to nejen v Synotu. Hráč se při podpisu smlouvy zavazuje, že bude pro klub k dispozici i mimo fotbalové hřiště a je za to také zaplacený."
Máte tedy konkrétní představu, v čem by hráči mohli, ať už divácké veřejnosti, či sponzorům, vyjít vstříc i mimo fotbalové hřiště?
"Tady musím říci, že jsme vyhodnotili situaci, která dává reálnou naději na postup do první ligy. Navíc je před branami vznik nového klubu, který by měl vstoupit v život k prvnímu červenci letošního roku. S jeho vznikem je však spojena ještě řada úkolů. Proto jsme se shodli, že management napne všechny síly k tomu, aby klub od uvedeného data mohl začít fungovat. Navíc mentalita našich sportovců je bohužel taková, že by se mohli začít vymlouvat, že se nemohli soustředit jen na fotbal. To však neznamená, že alespoň jednu akci do konce sezóny s hráči nepřipravíme. Myslím si, že věci jako reklama a propagace už k němu neodmyslitelně patří. Je potřeba dát hráčům prostor, aby na to přišli časem sami."
Před časem jste nabízel určitou formu spolupráce veselské házené. Nyní jste v Synotu. Znamená to, že Vás slovácký region přitahuje?
"Ne. Podívejte se, celý život je o kontaktech. Můžete mít sebelepší projekt, ale pokud nemáte v naší společnosti odpovídající kontakty s lidmi, kteří jej dokáží naplnit či prosadit, je vám k ničemu. Když vzpomenu na Veselí, tak mě tam přivedl můj dlouholetý přítel Jirka Zerzáň, který tam trénoval a požádal mě, jestli bych nesehnal nějaké sponzory, protože házená ve Veselí byla na dně. Sehnal jsem tedy dva mladé podnikatele, mé kamarády, se kterými jsme chtěli v podstatě klub koupit, zajistit jeho financování a vytvořit tak špičkový klub u nás. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Proto, když jsme hovořili s panem Valentou, dotkli jsme se i tohoto problému. Pokud přijdete do regionu zvenčí, býváte přijímán někdy jako vetřelec. Zažil jsem to na vlastní kůži, jak v Dunajské Stredě, v Turnově, tak i ve Veselí. Otázka Synotu je však docela jiná. Klub je díky firmě pana Valenty ekonomicky zajištěn. S panem Valentou jsme si dohodli pravidla hry. Já jsem sem nikomu nepřišel brát jeho chleba. Na druhou stranu mohu svými kontakty přispět k tomu, že zmiňovaná společenská úroveň klubu půjde nahoru. Navíc bydlím v Praze, takže mohu být v neustálém kontaktu s ČMFS, kde mohu zastupovat klub na grémiích. Právě v Praze se snažím získat budoucí partnery klubu. Mělo by jít o partnery, kteří nejsou ze zdejšího regionu, který si dostatečně obhospodařuje zdejší management."
Jakou odezvu má spanilá jízda Synotu do nejvyšší soutěže mezi potencionálními partnery?
"Jeden z kontaktů se ukazuje, že by mohl přerůst v něco většího, ale já jsem se za svého působení v Turnově naučil, že konkrétnější informace se mají zveřejňovat až při podpisu smlouvy."
Můžete říci, co se Vám v Turnově přihodilo?
"Za svého působení v Turnově jsem na český sportovní trh přivedl Slovakofarmu Hlohovec. Protože jsem to však řekl dopředu a zcela otevřeně, byla Slovakofarma přes noc v Jablonci. I když musím dodat, že to, co slíbili Turnovu, a byly to velice zajímavé peníze, to také splnili. Proto jsem v tomto směru opatný."
Přesto, můžete naznačit alespoň časový horizont případného podpisu smlouvy?
"Mohlo by se tak stát ještě do konce druhé ligy, i když spolupráce by pochopitelně fungovala až od nové sezóny, za předpokladu, že bude prvoligová. Co si budeme povídat, všichni oslovení partneři, se kterými vedu konkrétní jednání, u dvou z nich byl také pan Valenta, podmiňují svoji spolupráci účastí v nejvyšší soutěži, což je z hlediska jejich prezentace logické."
Domníváte se, že o nový klub by mohl být ze strany významných podnikatelů zájem?
"Ano, myslím, že zajímavé by mohlo být pro ně především to, že na velkou fotbalovou scénu vstupuje nový klub s pevným základem v akciové společnosti, kde se navíc díky serioznosti vlastníka klubu mohou mnohem více zviditelnit než například ve Spartě či Slávii, kde byli, zjednodušeně řečeno, pátým kolem u vozu."
Vy jste sportovní obchodník. Jak se díváte na filosofii klubu v otázce nákupu posil, o které bylo v zimní přestávce popsáno hodně papíru?
"Podívejte se, celý život je o kompromisech. Stejně tak si myslím, že i v této otázce do budoucna bude muset k nějakému kompromisu dojít. Souhlasím však s tím, že hráči jsou na našem trhu přeceňováni. Tu hodnotu rozhodně nemají. Ze svých fotbalových zkušeností navíc ani nevěřím částkám, které mediálním vzduchem létají. Měl jsem možnost nahlédnout pod fotbalovou pokličku jak v Dunajské Stredě, tak v Turnově a moje zkušenost říká, že částky vyřčené kluby mnohdy do pokladny druhého klubu ani nedolétnou. Jiná věc je to v Americe, kde v tomto druhu obchodu panují určité regule. U nás tomu tak není, proto si myslím, že přeplácet hráče nemá cenu. Na druhou stranu říkám, že kádr pro první ligu bude muset být posílen. Když se probírám našimi utkáními, tak nikdo neprověřil naši defenzívu. V první lize to bude asi jiné. Proto si myslím, k nějakým kompromisům bude muset dojít."
Kolik času trávíte zde na Slovácku?
"Už jsem řekl, že hlavní penzum mé práce je v Praze. S klubem jsem však v pravidelném kontaktu.Jednou za čtrnáct dní se zúčastňuji porad zde ve Starém Městě a jinak se vídáme pochopitelně na utkáních. Pro jarní část jsme se shodli, že kontakty budeme muset zintenzivnit a členové managementu budou muset zajet občas i do Prahy, protože závazná jednání jsou stále častější."
Aleš Mazúrek
