UH. HRADIŠTĚ - Zatím v nedohlednu je rozsudek v případu bývalého vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka, sedmasedmdesátiletého otce současného předsedy KSČM. Obžaloba jej viní, že v padesátých letech týral politické vězně. "Před čtrnácti dny se Grebeníček vrátil z nemocnice. V současnosti čekám na odborné vyjádření ošetřující lékařky, která rozhodne, zda je obžalovaný schopen zúčastnit se soudního líčení," uvedla okresní soudkyně v Uh. Hradišti Radomíra Veselá. Přestože Grebeníčkův stav byl v září relativně dobrý, o několik týdnů později byl převezen na koronární oddělení místní nemocnice. Soudnímu líčení se bývalý vyšetřovatel úspěšně vyhýbá již pět let.
CHYBÍ VŮLE KAUZU UZAVŘÍT?
I když ministerstvo spravedlnosti při letošní kontrole neshledalo v kauze Grebeníček žádné průtahy, bývalí političtí vězni se na celý případ dívají jinak. "Pokud jsou podobné případy vyšetřeny, není zde politická vůle je uzavřít," tvrdí předseda Konfederace politických vězňů ČR Jan Pospíšil. "Mimo soudy existují i jiné způsoby, kterými se dá tento proces veřejně uzavřít," dodal. Jakou formu by zvolil, však odmítl říci.
GREBENÍČEK PRÝ PŘEŽIL OSVĚTIM ZÁZRAKEM
Estébák Alois Grebeníček se před soud dosud nedostavil a hájí se především prostřednictvím medií. Jako největší argument na svou obhajobu používá vlastní válečnou minulost. Muž, který měl v letech 1948 - 1951 při vyšetřování týrat vězně elektrickým proudem a bít je obuškem přes chodidla, tvrdí, že není takových zvěrstev schopen, neboť zažil týrání v nacistických táborech. "Je to lež, vždyť já jsem kvůli tomu odešel od Bezpečnosti," bránil se již dříve v časopisu Týden. Řada pamětníků, kteří přežili fašistické vyhlazovací tábory, ovšem označuje Grebeníčkův životopis, publikovaný v levicovém deníku Haló Noviny, za přinejmenším pochybný. Poukazují na to, že pobyt hned v˙několika fašistických táborech přežili jen kolaboranti.
V roce 1942 byl údajně Alois Grebeníček vyslýchán gestapem v Uh. Hradišti. Vyšetřování bylo podle něj prováděno surovým bitím, nedostával žádné jídlo a zhubl tehdy asi o patnáct kilo. Poté měl být odvezen do koncentračního tábora Osvětim. "Zařadili mě k stavebnímu komandu. Dokonce jsem se pokoušel uprchnout. Byli jsme však během 24 hodin chyceni. Koho z nás neubili na místě, toho čekala poprava. Očekával jsem ji v poloze skrčence, v cele s rozměry 80 krát 80 cm," vylíčil svůj životní příběh Grebeníček. "Za předehru k definitivnímu konci jsem považoval nasazení na práce při odklízení mrtvol od popravčích stěn. Nakonec se však stal zázrak. V roce 1944 jsem byl totiž převezen do Buchenwaldu," tvrdí bývalý vyšetřovatel, který po odchodu od bezpečnostních složek v roce 1951 působil bezmála čtvrt století jako předseda JZD.
Neexistují však žádní přímí svědci, kteří by Grebeníčkovu verzi o pobytu v˙koncentračních táborech potvrdili, či vyvrátili. "Vězni z komanda, kteří likvidovali mrtvá těla, byli vždy po několika měsících postříleni," komentuje údajné působení bývalého estébáka u této čety žena, jež strávila dva roky v˙Osvětimi. Nad údajným zázrakem nevěřícně kroutí hlavou. Žena , která chce zůstat v˙anonymitě, tvrdí, že záchrana života mohla být vykoupena spoluprací s okupanty.
"Nebudu se vyjadřovat ke Grebeníčkovu osudu. Přesto nabídnu možná podobný příklad. Ludvík Hlavačka, další z bývalých vyšetřovatelů StB, byl za okupace odsouzen k trestu smrti. Na vlastní žádost mu byl trest zmírněn na deset let, což je opravdu nebývalá kuriozita. Objevili se však svědci, kteří tvrdí, že je právě on před německými soudy usvědčil za odbojovou činnost. To snad hovoří za vše," řekl bývalý politický vězeň Jan Pospíšil.
RADEK KEDROŇ
